O přípravě regionu a dopravní infrastruktury na výstavbu 5. bloku

Rozhovor Vítězslava Jonáše pro Třebíčský zpravodaj. 

V květnu obdrží vláda ČR od Státního výboru pro jadernou energetiku doporučení, jak financovat výstavbu nových jaderných zdrojů. Ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner uvedl, že v souladu s energetickou koncepcí státu se stavět určitě bude. Otázkou zůstává, zda v Temelíně, nebo v Dukovanech. Jak se na výstavbu nových bloků díváte vy?

Vyvíjíme obrovský tlak na to, aby se co nejrychleji vyřešily všechny potřebné kroky a výstavba v Dukovanech se urychlila. Naprosto zásadní věcí pro výstavbu pátého bloku naší elektrárny je dopravní infrastruktura. Žijeme ve středozemí, to znamená, že dálková přeprava komponent pro výstavbu povede zejména po silničních trasách. A nejenom těch nadměrných, veškerý materiál, který se bude dovážet lodními trasami z Hamburku, bude potřeba do Dukovan přepravit, ať už vlaky nebo po silnicích.

Souběžně se připravuje výstavba v Temelíně. Pokud by tady u nás nastal nějaký zádrhel ať už v jednání nebo v nepřipravenosti dopravní infrastruktury, dostane od státu zelenou Temelín. Tak zní sdělení vládního výboru. Při výstavbě pátého bloku se tady bude investovat přes půl bilionu korun. Buď můžeme být ekonomicky silní, jako například Westfálsko v rámci Německa, nebo se staneme úpadkovým regionem se všemi důsledky, sociálně nejslabší v republice, stejně jako Ostravsko.

Jaký by byl dopad na region, kdyby se Dukovany nestavěly? Existuje nějaká studie?

Studii dopadu máme. V regionu by to ovlivnilo, když pomineme národní ekonomiku, 10 tisíc lidí. Na Dukovany je napojeno kolem stovky dodavatelských firem, ty by se soustředily jinam. Přeorientovaly by se na Temelín a zrušily by zde své působení. Ekonomický i sociální dopad by byl fatální. Pro nás by to znamenalo, že se elektrárna odstaví a nedokážeme provoz udržet. Nyní jsme dost ohroženi, protože jsou vyvíjeny tlaky z Rakouska a Německa. Délku provozu, můžeme prodloužit jen v případě, že se rozhodne o výstavbě.

Odborníci a pracovníci, kteří jsou navázáni na Dukovany, by přešli do Temelína?

Jednak by přešli do Temelína a s nimi by odešla obrovská kupní síla. S nimi i rodinní příslušníci, kteří tady například založili firmy nebo zde v regionu pracují. Já osobně si pamatuji, jaká byla Třebíč v roce 1974 a jaký byl obrovský nárůst obyvatel až o 15 tisíc, když se rozhodlo o výstavbě. S tím byla spojena výstavba sídlišť a podobně. Třebíč je zásadní město, které se na tom všem podílí a bude podílet.

Bude i samotná výstavba pátého bloku znamenat větší zaměstnanost?

Naprosto jednoznačně. Nyní v provozu elektrárny pracuje tisíc kmenových zaměstnanců a dalších zhruba tisíc pracovníků servisních firem. Samotná výstavba si vyžádá přibližně 5 tisíc pracovníků, dodavatelské firmy si zde vybudují zázemí.

Vraťme se k předpokladu stavby, tedy k transportním trasám. Jenom na Vysočině bude potřeba udělat 12 trvalých dopravních staveb v podobě obchvatů měst a obcí. Jedním z nich je i obchvat Třebíče. Jste seznámen s jeho trasou? Co si o něm myslíte?

Trasu samozřejmě znám už několik let. Řešilo se hodně, aby obchvat byl schůdný, aby nezasahoval do nějakého ochranného pásma. Řekl bych, že trasa je vybraná citlivě a chytře. Nejvíce ji využijí právě lidé z Třebíče. Pokud nyní otevřeme nové diskuze o trase, může to velmi zkomplikovat půl biliónovou investici, která se zde chystá, se všemi dopady, o kterých jsem hovořil.