Jak efektivně řešit konec palivového cyklu?

V pondělí 15. října se uskutečnila v poslanecké sněmovně konference s názvem Jak efektivně řešit konec palivového cyklu. Zúčastnila se jí ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, ředitel SÚRAO Jiří Slovák, předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš a také zástupce Finska a Francie, kteří přednesli své zkušenosti s řešením hlubinného úložiště.

První hlubinné úložiště na světě buduje Finsko

Ve Finsku se zpracováním radioaktivního odpadu věnuje společnost Posiva. V současné době má tato severská země dvě jaderné elektrárny a třetí ve výstavbě.  Finsko je první zemí na světě, která již zahájila budování hlubinného trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva. Úložiště se nachází blízko jaderné elektrárny Olkiluoto.  Dalšími zeměmi, které jsou nejdále v procesu přípravy úložiště radioaktivního odpadu, jsou Švédsko a Francie.

„Diskuze u nás probíhala ve fázi procesu řešení dopadu na životní prostředí, ale i v dalších procesech. Zapojení obcí bylo velmi zásadní pro rozhodnutí. Otevřená diskuze a zapojení obcí byla nevyhnutelná. Každý se na nás mohl obrátit, měli jsme kontaktní kanceláře a všichni se mohli ptát na to, co je zajímá. Rozhodující subjekty vytvořili pracovní skupinu, setkávají se třikrát ročně, vysvětlujeme postupy, představujeme, co plánujeme,“ sdělil Janne Mokka, generální ředitel Posiva.  Z publika padl dotaz na to, zda obec v blízkosti úložiště dostává přímé finance. „Zaměstnáváme přes sto lidí, zaměstnanost plánujeme udržet po dobu více než sto let, nabízíme pracovní místa a obec z toho těží na daních, protože lidé pracují v závodu Posiva. Obec má také příjem z daně z nemovitosti,“ reagoval Janne Mokka.

Do roku 2022 budou v ČR vybrané dvě lokality pro hlubinné úložiště

Do roku 1997 měli v České republice odpovědnost za radioaktivní odpady jejich původci. V roce 1997 bylo rozhodnuto, že za ukládání radioaktivního odpadu je zodpovědný stát, proto bylo založeno SÚRAO. Jeho poslání je bezpečně zajišťovat ukládání radioaktivního odpadu.

V současné době se v České republice nacházejí tři úložiště. Je to úložiště Richard, Bratrství a od roku 1995 také Dukovany. Bratrství je na konci své životnosti, ale zbývající dvě mají dostatečnou kapacitu pro ukládání nízko a středněaktivních odpadů vznikající při výzkumu, v lékařství a také při provozu jaderných elektráren.

Od roku 1992 probíhal na českém území výzkum horního prostředí a v roce 2002 byly vytipované lokality pro úložiště. Postupně byly lokality doplněny a nyní jsme ve stavu, že jich máme devět. „Do konce roku 2018 budou vybrány čtyři lokality a v roce 2022 bude výběr zúžen na lokality dvě,“ informoval Jiří Slovák.  Na dotaz z publika, odkud plynou stanovené termíny, odpověděl Jiří Slovák následovně: „Termíny hledání a budování hlubinného úložiště vyplývají ze Státní energetické koncepce a státní koncepce nakládání s radioaktivním palivem.“  Doplnila ho Soraya Thabet, ředitelka divize životního prostředí, bezpečnosti a strategie s nakládáním radioaktivního odpadu z organizace Andra ve Francii (Andra je obdoba českého SÚRAO): „Procesy jsou dlouhodobé a proces bez nějakého data je nekonečný, proto musejí být stanovené termíny. Je zřejmé, že je potřeba čas na diskuzi, a pak v další etapě je potřeba opět diskutovat.“

Jonáš: Populismus se nevyplácí

„Stát a jeho instituce musí jednat férově, nevyhýbat se nepříjemným otázkám a nic nesmí zlehčovat. Každé jednání s obcemi a veřejností musí končit ujištěním, že vybere nejvhodnější lokalitu z pohledu dopadu na životní prostředí,“ pronesl předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš. Poukázal také na senátní volby na Třebíčsku, kdy jeden z kandidátů oblepil okres s plakáty, že nechce na Třebíčsku radioaktivní smetiště, ale přitom je pro dlouhodobý provoz jaderné elektrárny.  Na konferenci také zaznělo to, že stále chybí zákon o hlubinném úložišti. „Všichni účastnící se shodli, že bez zákona o hlubinném úložišti se neobejdeme,“ potvrdil Jonáš.

Eva Fruhwirtová