Jak ukládají radioaktivní odpady ve Francii

Začátkem října jsem se jako zástupce sdružení Energetické Třebíčsko zúčastnila odborné exkurze do Francie, kde jsme navštívili pracoviště zabývající se ukládáním radioaktivního odpadu.

Jaderné elektrárny ve Francii provozuje francouzská společnost EDF, která v současné době provozuje 58 jaderných reaktorů. Vyhořelé jaderné palivo v elektrárnách nezůstává. V České republice ano. Francouzi je vozí do La Hague na přepracování.

Provozovatelem uložiště se stane společnost Andra, což je francouzská obdoba české Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).

Podzemní laboratoř – příprava pro hlubinné úložiště

Počátek řešení hlubinného úložiště ve Francii začal v roce 1991 zákonem o řešení odpadů. Ze tří lokalit vybrala Francie  lokalitu na východ od Paříže v departementu Meuse - Centre Industriel de Stockage Géologique. V roce 2006 byla Andra zákonem pověřena vytvořit koncepci hlubinného úložiště s tím, že bude otevřeno v roce 2025. Měli jsme možnost navštívit jejich podzemní laboratoř, která se nachází půl kilometru pod zemí. Pod zemský povrch jsme sjeli výtahem. Tato přepravní cesta slouží také ke svážení materiálů pod zem. Všechny stroje  takto dostali dolů. Prakticky to udělali tak, že například bagr rozložili na součástky a cca sto padesátkrát tyto díly svezli a v podzemní laboratoři sestavili. Při vstupu jsme odevzdali občanské průkazy a oblékli jsme na sebe reflexní vesty, helmu se svítilnou a také speciální opasek s geolokátorem a kyslíkovou bombou.

Po sedmi minutách ve výtahu jsme stanuli v chodbě, kde panoval čirý pracovní ruch. Viděli jsme pracovníky při odvrtávání chodeb. Bylo tam teplo a také trochu prašno.

Rozsah hlubinného úložiště bude 15 km^2, nad ním, na povrchu, není žádná vesnice. Je důležité zmínit fakt, že povolení pro hlubinné úložiště by měla Francie udělit v roce 2019 a o rok později by mělo padnout rozhodnutí. Pokud vše půjde podle plánu, tak v roce 2025 by se mělo úložiště otevřít. Pět let tam bude Andra ukládat fiktivní kontejnery, teprve poté se rozjede ostrý provoz. V blízkosti laboratoře se nachází biobanka. Je to budova, kde se uchovávají vzorky půdy, vody, potravin, zvířat i hornin pro zachování stavu životního prostředí.

Povrchová úložiště pro velmi nízkoaktivní, nízko a středně radioaktivní odpady

Úložiště pro nízko a středněaktivní krátkodobé odpady se nachází  50 km od města Troyes v oblasti Aube, otevřeno bylo v roce 1992. V současné době je zaplněno z 30 %. Ročně přijmou 13 000 m³ odpadu, povoleno mají uložit jeden milion m³. Původcem odpadu je z 57 % společnost EDF, provozovatel jaderných elektráren. V okolí probíhají neustálá měření, za rok je to až 15 000 výsledků. Na webu mesure-radioactivite.fr může kdokoliv sledovat výsledky měření. To u nás zatím chybí. Radioaktivní opady mají tři bariéry: sud, beton a geologickou vrstvu.

Měli jsme možnost projít se s průvodcem mezi betonovými kvádry, pod kterými jsou uloženy sudy s odpadem. Popsal nám proces, který začíná tím, že producenti odpadů přivezou sudy s radioaktivním odpadem. Následují velmi přísné kontroly, než sudy postoupí k dalšímu zpracování. V celém areálu bylo velmi čisto, vše mělo svůj řád a systém. Přesto, že zde pracují s radioaktivními odpady, odnesla jsem si dobrý pocit. Přesvědčila jsem se na vlastní oči, jak je celý proces ukládání pečlivě hlídán a s jakou odpovědností je k odpadům přistupováno.

Odpoledne jsme přejeli několik kilometrů dál na druhé úložiště pro velmi nízkoaktivní odpady, které funguje od roku 2003. Toto úložiště je určeno pro velmi nízkoaktivní odpady, jejichž radioaktivita se blíží přirozené radiaci na zemi. Častým odpadem jsou materiály pocházející z nemocnic. Vloni vybudovali novou budovu, kde pomocí lisu stlačují odpady tak, aby co nejvíce zmenšily svůj objem. Toto úložiště je z 50 % zaplněné, celkem má povolení pro 65 000 m³. Francouzi tak stojí před hledáním dalšího vhodného místa pro ukládání.

Při vstupu jsme se opět převlékli a na nohy obuli pracovní obuv. Hodila se, protože jsme procházeli místy, kde bagry hloubily jámy a všude kolem byl jíl. Odpady jsou zde ukládány do země, do jílu a poté jílem zasypány. Venku samozřejmě prší, proto je dešťová voda odčerpávána a ukládána. Časem tyto kopce zarostou trávou.

Eva Fruhwirtová