V úterý 2. září podepsali ve foyer kongresového centra Pasáž starostové, zástupci krajů a také předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš memorandum za silnici I/23.

Silnice I/23 propojuje západní a východní část republiky a je alternativou k dálnici D1. V aktualizaci státního dokumentu nazvaném Politika územního rozvoje ČR se v současné době s rozvojem a podporou této trasy nepočítá. To chtějí starostové změnit. „Pro obce a města je to velmi důležité, protože do podpory spadají také obchvaty. Týká se to samozřejmě také obchvatu Třebíče," zdůraznil Jonáš.

 

Důležitost silnice si uvědomují nejen starostové
Silnice I/23 svým významem přesahuje území jednoho kraje a umožňuje propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy. „Dále je také významným spojením velkých aglomerací - Českých Budějovic a Brna a tvoří strategickou spojnici jaderných elektráren v České republice - Jaderné elektrárny Temelín a Jaderné elektrárny Dukovany," popsal důležitost silnice místostarosta Třebíče Pavel Pacal. Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití dopravní infrastruktury dálkového tahu po silnici I/23 a I/34 v rámci tří krajů - Vysočiny, Jihomoravského a Jihočeského podepsali zástupci regionu, ředitel elektrárny Dukovany Jaroslav Jakub a také předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš.

Podél trasy zmiňované silnice se nachází velké množství významných lokalit především průmyslového charakteru s velkým významem v oblasti zaměstnanosti obyvatel. Silnice I/23 je také přirozeným propojením míst nadnárodního kulturního významu - lokalit UNESCO (Telč, Třebíč, Brno a v návaznosti na ně i Český Krumlov, Holašovice, Žďár nad Sázavou, Kroměříž a Olomouc).

Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů České republiky v rámci územního rozvoje Evropské unie.