Projekt bezpečného uložení vyhořelého jaderného paliva v hlubinném úložišti je založen na multibariérovém bezpečnostním konceptu, jehož první bariéerou je ukládací obalový soubor, druhou bariérou jsou nepropustné jílové materiiály a třetí stabilní horninové prostředí 500 m pod povrchem země. 

Základními požadavky na ukládací obalový soubor jsou:

- zajištění jaderné bezpečnosti  (musí být zajištěn odvod zbytkového tepelného výkonu a podkritičnost během všech manipulací a po dobu uložení, a to jak během normálního provozu, tak při projektových haváriích, v jejichž důsledku by mohlo dojít  následujícícm změnám podmínek:

* zaplavení obalového souboru vodou

* ztráta účinnosti vestavby (ztráta účinnosti vestavěných neutronových absorbátorů či moderátorů)

* změna geometrického uspořádání (přeuspořádání radionuklidů uvnitř obalového souboru)

* možné důsledky teplotních změn

 

- zajištění radiační ochrany (obalové soubory musí zamezit úniku radioaktivních látek, což znamená zajistit těstnost obalového souboru nejen v provozní fázi, ale i v dlouhodobém časovém horizontu po dobu tisíců let. Požadavky na stínění mohou být zajištěny přídavnými konstrukčními prvky.)

- zajištění provozní bezpečnosti  (možnost provádění bezpečných manipulací s obalovým souborem ve všech fázích nakládání s vyhořelým jaderným palivem).

 

Podle charakteru vkládaného materiálu se jedná v souladu s platnou českou legislativou (Vyhl. 317/2002 Sb. v platném znění) o obalový soubor typu D, který dle výše citované vyhlášky podléhá typovému schvalování. Typové schvalování je proces, v rámci kterého se Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost dokládá, že navržený obalový soubor splňuje všechny požadavky na něj kladené, včetně dokumentace předepsaných zkoušek.

Požadavek na zajištění podkritičnosti při manipulacích a skladování jaderného materiálu za normálních i předpokládaných havarijních situací je začleněn do Vyhl. 195/1999 Sb. v platném znění. 

V rámci dosavadních prací při přípravě  hlubinného úložiště bylo v ČR vypracováno několik studií, zaměřených na ověření jaderné bezpečnosti navrhovaných obalových souborů. Vzhledem k tomu, jak unikátní a rozsáhlý je projekt hlubinného úložiště, je vývoj prováděn v několika rovinách a dotýká se mnoha projektů. Vývoj vlastního obalového souboru není uzavřen, postupuje však pouze směrem k budoucí licencovatelnosti, která je spojena s průkazem zajištění jaderné bezpečnosti. Postupy a přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti jsou po technické stránce vedeny konzistentně s moderními postupy uplatňovanými v zahraniční v zemích s rozvinutým jaderným průmyslem (USA, Německo). V rámci výzkumu a vývoje ukládacích obalových souborů a celého návrhu úložiště budou vývoj metodik, přístupů hodnocení a analýzy kritičnosti nadále pokračovat. Regulátor na základě svých pravomocí a v souvislosti např. s novelizací jaderné legislativy, sledující modernizaci a soulad požadavků regulátorů v celosvětovém měřítku, může modifikovat anebo začlenit další požadavky, aby předkládaná schvalovací dokumentace prokázala, že navržený ukládací obalový soubor pro hlubinné úložiště a v něm uložený inventář vyhoví požadavku zajištění jaderné bezpečnosti v dlouhodobém horizontu.