V Jáchymově se bude skladovat vyhořelé palivo z jaderných elektráren!" Tato zpráva se regionem roznesla po nedávno skončené návštěvě prezidenta Miloše Zemana. Spolykají skalní masivy kolem radonových lázní skutečně tvrdé záření z palivových tyčí? Jáchymov je doslova provrtaný stovkami kilometrů chodeb (na snímku jeden z pramenů v dole Svornost), což je jeden z důvodů, proč zde nemůže být hlubinné úložiště jaderného odpadu. Ilustrační foto Foto: Petr Kozohorský, 5plus2

"Hlubinné úložiště tady klidně může být. Lidé jsou zde zvyklí žít s uranem. Pokud by to přineslo peníze pro město či nová pracovní místa, tak by mi nevadilo," reagoval na dotaz 5plus2 Bronislav Grulich, starosta Jáchymova. Za jedno je s ním v této otázce i jáchymovský podnikatel Pavel Novotný.

"K této myšlence se stavím kladně. V Evropě jsou města, která za hlubinná úložiště dostávají nemalé peníze. Proč by to nemohl být i Jáchymov? Dnes je vše tak dokonale hlídané, že to nikomu neublíží," konstatoval majitel jednoho z jáchymovských penzionů.

Vidinu milionů přitékajících do městské kasy však vyvrátila Tereza Bečvaříková, mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Tato organizace totiž s Jáchymovem jako s lokalitou pro hlubinné úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren ani v nejmenším nepočítá. Nevhodná lokalita

"Jáchymov není pro hlubinné úložiště vhodný. Důvody jsou prioritně geologické," uvedla Bečvaříkova. Jáchymovsko podle jejích slov mimo jiné patří do seismicky aktivních oblastí. "Podle vyhlášky navíc není možné podobné zařízení umístit v poddolovaných lokalitách," podotkla mluvčí SÚRAO.

Tato organizace v současné době zvažuje výstavbu hlubinného úložiště. Možných lokalit je v celé republice sedm. Nejblíže Karlovarsku je oblast Čertovka u Lubence.

Na ukládání radioaktivního odpadu jsou ale Jáchymovští zvyklí. Už od roku 1974 zde totiž existuje úložiště Bratrství. Je určené pro nízko a středně aktivní materiál. V roce 1997 jej převzala do své správy právě Správa úložišť radioaktivních odpadů. Jak dlouho ještě?

"Kapacita Bratrství je přibližně 1200 metrů krychlových. V současné době je využita z 85 procent," představila někdejší uranový důl Tereza Bečvaříková. Se svvou kapacitou je přitom nejmenší v celé republice. Další jsou přímo v areálu elektrárny Dukovany a v bývalém vápencovém dole Richard II u Litoměřic. Odpověď na otázku, jak dlouho se na Bratrství bude ještě radioaktivní odpad ukládat, ovšem není podle ní úplně jednoduchá.

"Těžko se to odhaduje. Pochopitelně záleží na producentech tohoto odpadu. Zbývá zaplnit patnáct procent kapacity. A vzhledem k tomu, že se zde ručně ukládají maximálně desítky dvousetlitrových sudů, to může ještě nějakou dobu trvat," vysvětlila mluvčí.

A až bude Bratrství praskat ve švech? "Pak celý areál uzavřeme a stabilizujeme v souladu se zákonnými normami a s povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost," odpověděla Tereza Bečvaříková.