MENU x
Petr Závodský: Všichni za jeden provaz

Petr Závodský: Všichni za jeden provaz

24. srpna 2020

Prvního června se naplno rozjela společnost Elektrárna Dukovany II, a. s. (dceřiná firma ČEZ), do které přešly desítky zaměstnanců, kteří se naplno zabývají její přípravou. A jen o necelé dva měsíce byl její generální ředitel Petr Závodský jedním z těch, kteří podepsali klíčové smlouvy mezi státem a energetiky. Co všechno jej i jeho kolegy nyní čeká? Jak se významné posuny projeví v české energetice i životě obyvatel regionu?

Datum 28. červenec 2020 se velmi pravděpodobně zapíše do české historie. Podpis smluv o stavbě nového bloku v Dukovanech je podle odborníků i historiků srovnatelný s rozhodnutím vlády o stavbě nových bloků v Temelíně. Jaký to byl pocit, být jedním z hlavních aktérů?

Pocit to byl zvláštní. Vyvrcholení více než roční hodně intenzivní práce, snahy, příprav. Ale zároveň vědomí toho, že ta hlavní a ještě těžší etapa tím teprve začíná. Pro společnost Elektrárna Dukovany II byl podpis hlavně zadáním úkolů.

 

Oslavili jste to s kolegy, nebo s rodinou?

Ve skutečnosti ne. Jednak máme tolik práce, že nás to vlastně ani nenapadlo a hlavně, to není žádný konec. Ale věřím, že příležitosti k oslavám teprve přijdou.

 

Vraťme se k tomu podpisu. Energetici jej přirovnávají k okamžiku rozhodnutí vlády o dostavbě byť jen dvou bloků Temelína. Je to opravdu srovnatelné?

Jsem přesvědčený, že ano. Tehdy to bylo velmi ostře sledované a z některých stran i kritizované rozhodnutí. Ale když se podíváme zpětně, bylo jediné správné. Díky němu tady máme stát s moderní, bezpečnou energetikou, který plní cíle snižování emisí. Stát, který má zatím dostatek efektivně a stabilně vyráběné elektřiny. A ta je stále a stále důležitější. Nejen pro domácnosti ale i průmysl. Vlastně by mě zajímalo, jestli se ti bývalí kritici členům té vlády později omluvili. Ale myslím, že ne.

 

Čekáte, že se bude někdy takto v budoucnu bude omlouvat vám?

S tím bych moc nepočítal (smích). Ale ve skutečnosti těch kritiků není tak moc, na vrcholné úrovni se politici shodují, že jaderná energetika je pro nás nejlepší cesta, jak zajistit dostatek elektřiny a splnit naše závazky. A totéž si myslí i velká většina obyvatel. A za druhé, kritika není vždy špatná. Jen je důležité, aby byla upřímná a neskrývala jiné soukromé či byznysové zájmy.

 

Pojďme do budoucnosti. Jak bude elektrárna Dukovany vypadat za pět, deset, dvacet let a třeba šedesát let?

Za pět let budou vypadat podobně jako nyní, jen moderněji, velmi pravděpodobně s nějakou novou víceúčelovou budovou, novým parkovištěm ….  Za deset let by mělo přibýt staveniště, docela velké, ale jiné, než tomu bylo před čtyřiceti lety – podstatně čistší, hodně strojové, moderní. Za dvacet let už by tady mělo fungovat pět bloků – čtyři stávající a jeden větší nový. Přičemž ten nejstarší už se bude připravovat na důchod. A za šedesát let … To už je opravdu hodně vize. První čtyři bloky už s největší pravděpodobností v provozu nebudou, je otázka, jak moc budeme rychlí s vyřazováním, zda místo nich bude už jen zelená louka. A vedle bude v plném provozu další nový zdroj.

 

Na druhou stranu, když se podíváme třeba do Finska a Francie, tady se jaderné projekty hodně prodlužují. Proč bychom my to měli zvládnout podle tohoto scénáře?

Třeba proto, že nám právě Francie a Finsko prošlapávají cestu. Vidíme, s jakými se potýkají problémy, známe jejich řešení. A paměť je krátká, ale i uhelné nebo plynové elektrárny, které byly první v modelové řadě se také potýkaly vždy s problémy. A další již postupovaly výrazně snadněji. Je to tak se vším, nejen s elektrárnami. A je řada projektů, které firmy připravují a spouští v plánovaných termínech a s plánovanými rozpočty. Klíčové je, abychom všichni táhli za jeden provaz.

 

Kromě hrozby zpoždění, zvažujete i rizika související s nedostatkem vody?

Samozřejmě, že ano. I když v trochu jiném pořadí. Tohle byla jedna ze základních otázek v první fázi. Museli jsme si být jistí, že když ten projekt spustíme, tak neskončíme právě na této hrozbě. Takže třeba v rámci přípravných studií i v procesu EIA přední odborníci připravili ten nejhorší možný scénář – mimo jiné předpokládal třeba růst průměrné roční teploty až o dva stupně Celsia – a tomu jsme přizpůsobili rozsah projektu, včetně očekávaného maximálního výkonu bloku a podobně.

 

Dlouhodobou vizi jsme už zmínili. Co vás ale čeká v nejbližších měsících?

Hodně práce. A to nejen Elektrárnu Dukovany II, ale i řadu kolegů v mateřském ČEZ, ale i na úrovni obcí, krajů, státních úřadů a státu. Aktuálně pracujeme na řadě správních řízení, přípravě dokumentace k územnímu řízení, odborníci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se intenzivně věnují naší žádosti o povolení k umístění jaderného zdroje, a hlavně finalizujeme poptávkovou dokumentaci pro výběrové řízení na hlavního dodavatele. To by mělo začít už letos koncem roku. A zároveň čeká především představitele státu hodně náročné jednání na evropské úrovni. To vše navíc pod drobnohledem odborníků i veřejnosti.

 

Takže s dovolenou v druhé půlce roku příliš nepočítáte?

Nějaký volný čas si udělám, ale spíše počítám s nějakým prodlouženým víkendem, . A budu jej trávit na pomezí Vysočiny a Jihočeského kraje, kde je pro mne ideální prostředí k načerpání energie.

 

Kancelář Energetického Třebíčska

Vítězslav Jonáš

Hrotovická 1184

674 01 Třebíč

+420 602 512 155

info@energeticketrebicsko.cz

Občanská bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany
Energoregion 2020 - Sdružení obcí ve 20km pásmu Jaderné elektrárny Dukovany
Dobrovolný svazek obcí v 5 km pásmu Jaderné elektrárny Dukovany