Výsledky dvouletého výzkumu

Podívejte se na výsledky výzkume, která zkoumala dopady provozu elektrárny na region. 

Název: SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE MIKROREGIONU JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY S VYUŽITÍM PŘÍSTUPU TERRITORIAL IMPACT ASSESSMENT

Program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA, Technologická agentura České republiky (TAČR). Jedním z cílů projektu, v jehož rámci byl tento soubor specializovaných map zpracován, je posoudit význam výstavby a dosavadního a budoucího provozu JE Dukovany pro území, které dlouhodobě patří mezi ekonomicky slabší regiony.

 Řešitelé: Univerzita Karlova a Energetické Třebíčsko

 Speciální mapy ke stáhnutí zde:

http://www.atlasobyvatelstva.cz/cs/dukovany

Výtah z výsledků výzkumu:

Vývoj věkové struktury 1970 - 2011

• Cílem specializované mapy je ukázat, jak se proměnila věková struktura v obcích v širším okolí EDU v letech po jejím uvedení do provozu.
• Současný trend v ČR: populace stárne.
• Největší nárůst dětí 1970-1980 došlo v obou dojížďkových regionech. Nadprůměrný podíl dětí se udržel do roku 2011.
• Vyšší podíl dětí v obcích v okolí Třebíče.
• Děti a mladí lidé představují potenciál dalšího rozvoje a oživení společenského života.

V případě obcí v okolí Jaderné elektrárny Dukovany lze ale vidět jasnou souvislost mezi migračním chováním a podílem dětí v populaci. K největšímu nárůstu podílu dětí (nadprůměrnému vzhledem k vývoji v regionu i ČR) mezi lety 1970 a 1980 došlo v obou dojížďkových regionech Dukovan, pro které byl zároveň identifikován i vysoký migrační přírůstek). Nadprůměrný podíl dětí se udržel až do roku 2001, i když, v souladu s všeobecnými trendy v populaci Česka, od roku 1980 klesal. Dnes je podíl dětí v dojížďkové oblasti již na stejné úrovni jako v Česku i regionu. Zatímco podíl dětí ve věku 5–14 let zůstává stále vyšší, dětí ve věku 0-4 let je méně. Patrný je vyšší podíl dětí hlavně v obcích v okolí Třebíče. Do budoucna lze počítat s dalším nárůstem podílu seniorů a poklesem podílů dětí. Příznivější vývoj by mohl nastat v případě kladného migračního salda.

Vývoj vzdělanosti 1980 – 2011

• Obyvatelé s vyšším vzděláním jsou nositelé vyššího sociálního a kulturního potenciálu.
• Obce s nejvyšším podílem vysokoškoláků: Brno, Znojmo, Třebíč. (Vzdělanostní struktura se ve sledovaném období ještě zlepšila
• Podíl VŠ a SŠ  rostl rychleji v havarijním (20km pásmu) než v širším regionu a v celé ČR.
• V posledních 30 letech  se podíl VŠ ztrojnásobil, SŠ zdvojnásobil. (Tempo růstu vzdělaných lidí je mírně vyšší, než v případě celé populace ČR.
• Závěr: Na vzdělanostní strukturu má zásadní vliv existence EDU. V případě neprovozu elektrárny bude uplatnění specializovaných profesí problematické a hrozí, že ho budou hledat v jiných lokalitách ČR.

V posledních třiceti letech se podíl obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou zdvojnásobil a podíl vysokoškoláků dokonce ztrojnásobil. Můžeme konstatovat, že i v pohledu na celé hodnocené období bylo tempo růstu podílu těchto vzdělanostních skupin v obou typech zón (havarijní, dojížďkové) mírně vyšší než v případě celé české populace Na základě výše uvedeného je možné poukazovat na nezpochybnitelný vliv existence Jaderné elektrárny Dukovany na proměnu vzdělanostní struktury jejího okolí. Jaderná elektrárna je v současnosti jedním z významných lokálních zaměstnavatelů, který nabízí pracovní uplatnění lidem s vyšším dosaženým vzděláním. Největší proměnou vzdělanostní struktury obyvatelstva přitom prošlo město Třebíč, kde je koncentrována i řada firem, které jsou svou činností na EDU navázány. V případě, že by činnost EDU byla v budoucnu ukončena, je pravděpodobné, že bude uplatnění vzdělaných specializovaných pracovníků jaderné energetiky na lokálním trhu práce problematické a hrozí, že ho budou hledat v jiných regionech Česka. Je proto možné očekávat, že se růst vzdělanostní úrovně regionu navázaného na činnost elektrárny výrazně zpomalí a bude se postupně přibližovat stavu periferních regionů.

Vývoj migračního chování obyvatelstva 1974  -2011

• V regionu EDU vzrost počet obyvatel o 10 %, zatímco v ČR o 7,7 %.
• Největší nárůst obyvatel: pásmo Třebíč -  Dukovany.
• 1992-2012: do 1. havarijní zóny se přistěhovalo  nejvíce osob z ORP Třebíč (přes 25 % přistěhovalých, z toho 243 lidí přímo z Třebíče)
• Vysoký počet přistěhovalých lidé do Třebíče způsobeno výstavnou nového sídliště pro pracovníky EDU.
• Dnes je region migračně ziskový s příznivou věkovou strukturou, obyvatelstvo je stabilnější než celorepublikový průměr.
• Závěr: V případě neprovozu EDU by lidé za prací z regionu odjížděli a zvažovali by vystěhování. Mohlo by dojít ke ztrátě důvěry v lokální ekonomiku (vlivem snížení kupní síly obyvatelstva) a odchod zaměstnavatelů.
• Ztráta finanční podpory z EDU by snížila kvalitu života v dosud prosperujících obcích.

V období přípravných prací (1974-1976), výstavby (1977-1979) i spuštění EDU (1985-1987) rostla migrací především města (Třebíč, Moravský Krumlov, Moravské Budějovice a další), která jsou spíše vzdálenější od EDU, avšak leží uvnitř jejího dojížďkového regionu, nebo větší obce v okolí jako například Hrotovice. Vysoký počet nově přistěhovalých do města Třebíč byl způsoben výstavbou nového sídliště pro pracovníky EDU. V poslední části sledovaného období zaznamenáváme opačný trend, kdy rostou spíše menší obce. Výrazně migračně ziskové je nejen zázemí Brna, ale také obec Dukovany a obce v jejím bezprostředním okolí.

Ekonomická struktura 1980 – 2011

• Dukovany a okolní obce mají vysoký podíl lidí zaměstnaných v energetice ( z měst je na 1. místě  Brno, na 2. místě je Třebíč).
• V případě uzavření EDU nelze předpokládat, že by většina pracovní síly našla uplatnění v ekonomicky slabých sousedních regionech či ve vzdáleném Brně (navíc blízké okolí Dukovan nedisponuje dobrou dopravní dostupností vzhledem k celorepublikovým ekonomickým centrům).
• Specifická pozornost byla v mapách zobrazující stav 1980 – 1991 věnována stavebnictví. Vysoký podíl zaměstnaných ve stavebnictví je v nejbližších obcích (Hrotovice, Mohelno, Dalešice, Kramolín).

Vývoj nezaměstnanosti 2000 – 2011

• V blízkosti Dukovan je míra nezaměstnanosti nižší, a to včetně dojížďkového regionu.
• V případě uzavření EDU by region patřil mezi nejvíce ohrožené části ČR právě zvýšením nezaměstnanosti.
• EDU je stabilní faktor. V případe uzavření přijde o práci až 7 000 lidí.

 Mezi významné obce v blízkém okolí, které mají vysoký podíl zaměstnaných v energetice, patří dále Hrotovice, Rouchovany, Valeč, Mohelno a Dalešice. Další skupinu obcí s významnou zaměstnaností v energetice představují okolní města jako Ivančice, Moravský Krumlov, Jaroměřice nad Rokytnou nebo Náměšť nad Oslavou. Nejvýznamnějším centrem je ovšem město Třebíč, které je v rámci regionu po Brnu na druhém místě v absolutním počtu zaměstnaných v energetice.

V případě uzavření Jaderné elektrárny Dukovany nelze předpokládat, že by větší části pracovní síly našla uplatnění v ekonomicky poměrně slabých sousedních centrech nebo vzdálenějším Brně. Vzhledem k tomu, že blízké okolí Dukovan nedisponuje dobrou dopravní dostupností, je lokalizace jiného (nového) velkého zaměstnavatele do tohoto území málo pravděpodobná.

Pracovní příležitosti v elektrárně, činnosti spojené s jejím provozem, výše mezd a struktura zaměstnanosti přímo v elektrárně, ale také v dodavatelských firmách, výrazně ovlivňují ekonomickou úroveň širšího regionu zejména vázaností lidí s vyšším ekonomickým i sociálním kapitálem, vyšší kupní silou i prestiží lokality. Vzhledem k účelu výzkumného projektu je nutné předpokládat, že v případě omezení nebo uzavření Jaderné elektrárny Dukovany by území s vysokou mírou pravděpodobnosti patřilo mezi nejvíce ohrožené části Česka.

Pracovní příležitosti 1991 – 2011

• Počet pracovních příležitostí je důležitá charakteristika ekonomiky.
• K růstu prac. příležitostí přispěla výstavba (1974-87). S tím je spojen nárůst populace, především Třebíč.
• EDU je důležitým zaměstnavatelem, zmírňuje možné problémy tím, že poskytuje pracovní uplatnění.
• V případě neprovozu lze očekávat snížení pracovní nabídky, výrazné prohloubení problémů a nárůst nezaměstnanosti.

Kontinuální činnost EDU je nejen pro zaměstnance EDU, ale také pro zaměstnance těchto dodavatelských firem zcela zásadní. Bez EDU by se tyto firmy mohly dostat do problémů, které by mohly mít zcela zásadní dopady na tento periferní region s již nyní se projevujícími problémy s nezaměstnaností. JE Dukovany byla po celé sledované období důležitým zaměstnavatelem, kterým zůstává i v současné době. Zmírňuje možné problémy této oblasti tím, že poskytuje pracovní uplatnění určité části místních obyvatel. V případě uzavření EDU by tak bylo s velkou pravděpodobností možné očekávat výrazné prohloubení problémů a nárůst nezaměstnanosti.

Ekonomické subjekty napojené na elektrárnu

• Počet těchto ekonomických subjektů výrazně vzrostl především po roce 2003, kdy EDU začala snižovat počet přímých zaměstnanců a některé podpůrné a vedlejší činnosti svěřila smluvně jiným společnostem. Mezi největší dodavatele patří firmy
•  ČEZ Energoservis spol. s.r.o. (Třebíč), OT Energy Services a.s.(dříve I & C Energo a.s.; Třebíč), Škoda jaderné strojírenství a.s. (Plzeň), Doosan Škoda Power s.r.o. (dříve Škoda Power s.r.o.; Plzeň), Envinet a.s. (Třebíč), G4S – Secure Solutions (CZ) a.s. (Praha), Sigma Energo s.r.o. (Třebíč) a TES s.r.o. (Třebíč)
• Přestože má EDU mezi dodavateli také firmy z Evropy a celého světa, velká část jejích dodavatelů je lokalizována v jejím nejbližším okolí.

Již při prvním pohledu na vzhled a vybavenost obcí v okolí EDU a množství informací o dotacích od EDU v intravilánu obcí je patrné, že obce musí z lokalizace EDU v jejich blízkosti profitovat. Opravené školy s mnohými velkými novostavbami, množství a kvalita hřišť, reprezentativní společenské prostory, kvalitní chodníky a místní komunikace v obcích jasně ukazují na dostatek finančních prostředků. Finanční přínos činnosti EDU pro obce v jejím zázemí tak není zanedbatelný, ukončení jejího provozu by přineslo obcím velké problémy a omezení jejich dosavadní činnosti.

Závěr:

Kontinuální činnost EDU tedy je nejen pro zaměstnance EDU, ale také pro zaměstnance těchto dodavatelských firem zcela zásadní. Bez EDU by se tyto firmy mohly dostat do problémů, které by mohly mít zcela zásadní dopady na tento periferní region s již nyní se projevujícími problémy s nezaměstnaností.