Bez dostavby Temelína budeme na hraně soběstačnosti

Generální ředitel a předseda představenstva společnosti Královopolská Ria Ctirad Nečas říká o právě probíhající soutěži na dostavbu jihočeské jaderné elektrárny:

Brno – Brněnská firma Královopolská Ria se uchází o část zakázky na dostavbu Temelína. Pokud uspěje, nabere až tři stovky nových zaměstnanců. „Za deset let budeme na hraně energetické soběstačnosti. A nebudeme mít od koho energii dovážet. Proto si myslím, že je potřeba Temelín dostavět,“ říká generální ředitel firmy Ctirad Nečas.

V Česku se aktuálně řeší dostavba jaderné elektrárny Temelín, o kterou se uchází americkojaponské uskupení Westinghouse a rusko­česká skupina Rosatom. Jaký je rozdíl v jejich přístupu k tomuto projektu?

Oba mají své plusy a minusy. Nabídka Rosatomu je logicky zajímavá tím, že dává obrovský prostor českým firmám. Jejich systém navazuje na výrobní tradici českých společností z doby několika uplynulých desetiletí, kdy jsme si elektrárny stavěli prakticky sami. Na druhou stranu je tu americký systém, který je revoluční oproti tomu, na co jsme zvyklí. Pro české firmy je to sice neznámá věc, ale zároveň zajímavá výzva, jak se dostat k novým technologiím. Pokud to vyhrají Američané, bude obtížné se prosadit do jejich dodavatelské sítě, ale věřím, že máme dostatek odborníků, abychom byli konkurenceschopní.

Ke které skupině máte v tuto chvíli blíž?

S oběma máme podepsané memorandum o spolupráci. Dál to zatím nebudu komentovat.

Co by pro vaši firmu znamenal zisk této zakázky?

Na stavebním trhu byl propad, to je všeobecně známé. My jsme díky zakázce na dostavbu jaderné elektrárny Mochovce, kde jsme dostavovali 3. a 4. blok, paradoxně šli nahoru. V uplynulých dvou letech jsme výrazně rostli a loni jsme se ustálili na tržbách 1,75 miliardy korun. Minulý rok byl v objemu tržeb a zisku nejúspěšnější v novodobé historii. Ale je to díky tomu, že polovinu tržeb tvoří zahraniční zakázky. Na českém trhu bychom byli ve velku současného propadu investic.

Nabírali jste kvůli tomu i nové zaměstnance?

 Ano, dokonce jsme museli část zaměstnanců v důchodovém věku přemluvit , aby znovu nastoupili, zapojili jsme také lidi, kteří se podíleli na výstavbě prvního a druhého bloku této elektrárny a kteří předali část svého knowhow mladším. Nové síly tvoří z velké části absolventi Vysokého učení technického v Brně. Dnes máme asi 200 zaměstnanců, z toho čtyřicet a padesát jsme jich přijali kvůli té zakázce na Slovensku.

Jak moc jadernou energetiku ovlivnila havárie v japonské Fukušimě z roku 2011?

 V ČR se to nijak výrazněji neprojevilo, tady jsou bezpečnostní standardy na maximální úrovni, například v hodnocení Mezinárodní agentury pro atomovou energii patří jaderná elektrárna v Dukovanech mezi nejbezpečnější na světě. Na Slovensku jsme to pocítili. Zázakník slovenské elektrárny nastavil daleko přísnější standardy, co se týče kontrol materiálu i hotových výrobků. Znovu jsme přepočítávali jeich dispozice. Výstavba se kvůli tomu protáhla.

Co tedy současné jaderné elektrárny u nás nebo na Slovensku vydrží?

 Staví se, aby odolaly zemětřesení přes šest stupňů Richterovy škály, které tu nikdy nebylo a doufám, že ani nebude. Temelín je dnes odolný proti nárazu letadla.

Narušil podle Vás energetický trh nedávný boom solárních panelů?

Trh je rozhodně narušený. Nejsem zádný neoliberální ekonom, ale každá dotace tímto směrewm byla zbytečný luxus, který palatíme všichni ze svých peněženke. Nikdo dnes neví, jak to politicky vyřešit. Český energetický trh je v součastnosti nastavený tak, že jsme schopni prodávat do zahraničí výkon jedné elektrárny. Tím argumentují i odpůrci dostavby Temelína, kteří ríkají, proč bychom s tavěli další zdroj, když jsme schopní pokrýt naši spotřebu a ještě vyvážet. Já říkám, že za 10 let ty dva tisíce megawattů výkonu ve fotovoltaice zmizí, protože životnost panelů je deset let a bez dotací nikdo žádné další nepostaví. K tomu doslouží část klasických zdrojů. Zůstaneme na hraně soběstačnosti. A nebudeme mít od koho energii dovážet. Proto si myslím, že je potřeba Temelín dostavět.