Po Albánii a Bulharsku se polostátní společnost ČEZ dostává do sporu i s rumunským státem. Zdejší plánované omezení podpory obnovitelných zdrojů může zásadně ovlivnit návratnost jeho investice do větrného parku v Rumunsku za téměř 30 miliard korun.

Po Albánii a Bulharsku se polostátní společnost ČEZ dostává do sporu i s rumunským státem. Zdejší plánované omezení podpory obnovitelných zdrojů může zásadně ovlivnit návratnost jeho investice do větrného parku v Rumunsku za téměř 30 miliard korun.

„V pátek jsme ohledně připravované legislativy podali stížnost k Evropské komisi, kde jsme psali, že nejsou naplněna naše legitimní investorská očekávání," říká v rozhovoru HN šéf řízení zahraničních investic ČEZ Martin Pacovský. ČEZ tak rozehrává bitvu před projednáváním zákona v rumunském parlamentu, které má proběhnout letos v září.

Rumunsko podporuje obnovitelné zdroje úplně jinak než Česko - formou tzv. zelených certifikátů. Výrobce dostává za každou vyrobenou zelenou megawatthodinu určitý počet těchto certifikátů, které od něj na trhu musí kupovat koncoví prodejci - cena byla stanovena v rozmezí mezi 27 a 55 eury, držela se přitom při horní hranici.

ČEZ měl původně garantované dva certifikáty za každou MWh z jeho obřího větrného parku Fantanele a Cogealac o výkonu 600 MW. Nyní ale vláda přišla s návrhem, podle kterého by větrné elektrárny dostávaly jen jeden certifikát a druhý jim byl dán až v letech 2018-2020. S roční výrobou okolo 1,3 terawatthodiny by tak při odebrání jednoho certifikátu mohl ČEZ při dnešním kurzu a ceně přijít téměř o 1,7 miliardy korun ročně na cash flow, celkem pak o více než šest miliard korun.

Situace je ale složitější. „Vláda nyní nespecifikovala, kdy a za jakých podmínek ten druhý zelený certifikát bude přesně vyplacen," říká Pacovský. Firma se tak obává, aby nešlo jen o odložení problému drahé zelené energie na další generace. A hlavně - aby v roce 2017 další politik nepřišel s novými změnami. „Nejsme příznivci arbitráží, vnímáme to jako nejkrajnější variantu. Ale pokud bychom v roce 2018 certifikáty neobdrželi, museli bychom o ní uvažovat," říká HN Pacovský.
Arbitráž firma od letošního jara vede již s Albánii, kde v roce 2009 koupila většinový podíl v tamní distribuční společnosti. Tamní vláda nutila ČEZ nakupovat elektřinu za dvojnásobné ceny a tyto změny mu zakázala promítnout do faktur zákazníků. Po miliardových ztrátách a dlouhodobých sporech nakonec ČEZ o firmu přišel - tamní úřady mu nad ní v lednu 2013 vzaly kontrolu.
Problémům se ale nevyhnul ani v Bulharsku, kde podobně jako v Rumunsku vlastní distribuční společnost. Kvůli studené zimě a dlouhým svátkům vyšli tamní obyvatelé v únoru do ulic a dožadovali se snížení cen za elektřinu, jako hlavního viníka přitom označili ČEZ.

Celá situace se zpolitizovala a hovořilo se i o odebrání licence jeho dceřiné firmě. Nakonec ale došlo jen k mírnému poklesu cen a pozornost demonstrantů se přesunula na bulharské politiky.