Snad každý, kdo má nějaké zájmy v oboru jaderné energetiky, zamířil v posledním červnovém týdnu do ruského Sankt Petěrburgu. Ministři vlád mnoha zemí i řada mezinárodně uznávaných odborníků se zde sešli, aby diskutovali o perspektivách jaderné energetiky v 21. století. Na dvou setkáních - výstavě a konferenci ATOMEXPO fóru a zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) - na pozvání ruské agentury pro atomovou energii Rosatom debatovali zástupci 89 zemí o vztahu jaderných elektráren a životního prostředí, mezinárodní spolupráci na poli bezpečnosti či o technologickém vývoji v této oblasti. REPREZENTATIVNÍ ÚČAST

Tématy konference byl například uzavřený palivový cyklus, recyklace jaderného paliva či jaderná fúze. Diskutovalo se i o rychlých množivých reaktorech, které umožní omezit palivové ztráty a zefektivnit využívání uranu, či o možnosti využití thoria jakožto alternativního paliva.
Význam setkání byl patrný i z účasti prominentních hostů - na konferenci zavítali mj. místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin, generální ředitel IAEA Jukija Amano, generální ředitel Rosatomu Sergej Kirijenko a generální sekretář OECD José Ángel Gurría. Dá se říci, že se snažili svou účastí deklarovat, že jaderná energetika má navzdory havárii ve Fukušimě svou budoucnost a dobré perspektivy rozvoje.
Podle šéfa IAEA Jukiji Amana se jaderná energetika bude i nadále celosvětově rozvíjet, avšak pomaleji, než se očekávalo před nehodou jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, protože některé země svůj jaderný program zastavily nebo provozování jaderných elektráren utlumují.
Jukija Amano ale zdůraznil, že jaderná energetika dnes používá velmi dobře otestované technologie a poskytuje elektřinu za ceny, které jsou dlouhodobě stabilní. „Materiál používaný k výrobě jaderného paliva - uran - může být, budou-li se stavět rychlé reaktory, k dispozici po tisíce let. Oproti tomu zdroje fosilních paliv se zřejmě vyčerpají během několika málo století," uvedl Amano.
Generální ředitel společnosti Rosatom Sergej Kirijenko po skončení konference uvedl: „Splnila svůj hlavní cíl: potvrdit, že jádro je důležitou součástí celosvětové škály zdrojů energie, která významně přispívá k trvale udržitelnému rozvoji."

PROVOZNĚ BEZCHYBNÉ PALIVO

Během konference IAEA i během výstavy ATOMEXPO fórum byla podepsána řada smluv o spolupráci či memorand. Jedno z nich se týkalo i České republiky. Jednalo se o podpis čtyřstranného memoranda o spolupráci na projektu provozně bezchybného jaderného paliva pro reaktory VVER 1000. Memorandum podepsali zástupci ruské palivové společnosti TVEL, dodavatele paliva pro Dukovany i Temelín, české firmy ČEZ, ukrajinského provozovatele jaderných elektráren NAEK Energoatom a bulharské jaderné elektrárny Kozloduj.
Cílem projektu je v dlouhodobém horizontu dosáhnout nulového výskytu netěsností palivových proutků. Na základě dohody vznikly čtyři pracovní skupiny, složené ze zástupců jaderných elektráren, společností zabývajících se projektováním paliva, výrobních závodů a z dalších odborníků. Jednotlivé skupiny se budou věnovat problematice projektování, výroby, provozu a následně i manipulace s ozářeným palivem. V současné době je frekvence výskytu netěsných proutků v jaderném palivu cca 10-6 (tj. jeden z milionu palivových proutků použitých v jaderném palivu).
Palivové proutky jsou hermeticky uzavřené trubky obsahující jaderné palivo. Svazek palivových proutků tvoří palivový soubor. V každém reaktoru JE Temelín je například uloženo 163 palivových souborů, z nichž každý je sestaven z 312 palivových proutků.
„Bezporuchový provoz paliva zvýší bezpečnost, sníží výrobní ztráty, bude ekologicky přijatelnější a rovněž přinese ekonomické výhody," uvedl při podpisu viceprezident TVEL Petr Lavrenjuk.
Za Českou republiku se kromě ČEZ projektu účastní také ÚJV Řež a společnost ALVEL. Vědecko-inženýrské centrum ALVEL se podílí nejen prostřednictvím zmíněných pracovních skupin, ale také vytvořilo pracovní portál pro řízení prací a výměnu informací v rámci projektu.
Dalším příkladem úspěšných jednání bylo uzavření smlouvy mezi českou společností Chladicí věže a Běloruskou jadernou elektrárnou na dodávku chladicích věží nebo memorandum o porozumění, které sjednaly Rosatom, francouzský Commissariat a l‘énergie atomique et aux énergies alternatives a americký United States Department of Atomic Energy. ATOMEXPO S VÝSTAVOU

Souběžně s konferencí IAEA se v Sankt Petěrburgu uskutečnilo také fórum Atomexpo, které doprovázela výstava výrobců technologií pro jadernou energetiku. Na ní se představilo více než 100 firem z Ruska i ze zahraničí. Organizátorem akce byla ruská státní společnost Rosatom.
Hlavním cílem fóra bylo umožnit čelným představitelům jaderného průmyslu vyměnit si zkušenosti a poznatky o zavádění nejnovějších technologií do praxe a představit své produkty a služby odborné veřejnosti. Diskutovalo se kupříkladu o nových možnostech mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, mezinárodní legislativě, modelech financování výstavby jaderných elektráren či ochraně životního prostředí.
Na doprovodné výstavě byly kromě stánku samotného Rosatomu zastoupeny také společnosti, jež jsou jeho členy, například TVEL, Atomenergoproekt, Atomenergoprom, Atomenergomash či OKB Gidropress, ale také další výrobci a dodavatelé zařízení a komponent pro jaderné elektrárny, výrobci soft waru pro jaderný výzkum a vývoj či konzultační společnosti. Z velkých firem měly na Atomexpu své stánky například Alstom nebo Rolls-Royce.

ROSATOM K DOSTAVBĚ TEMELÍNA

Na zasedání IAEA se sjeli i novináři z celého světa. S částí z nich se separátně sešel viceprezident Rosatomu Kirill Komarov. Na schůzce s českými novináři se pochopitelně probíral aktuálně probíhající tendr na rozšíření Temelína, jehož se účastní i Rosatom spolu s plzeňskou Škodou JS v rámci Konsorcia MIR.1200. I v tomto případě slibuje dodat svoje nejpokročilejší zabezpečovací technologie. „Návrh konsorcia MIR.1200 se od ostatních projektů liší, protože kombinuje aktivní a pasivní bezpečnostní systémy. Tato kombinace zaručuje, že i v případě přírodní katastrofy bude jaderná elektrárna vybavená našimi reaktory bez rizika dále zásobovat obyvatelstvo a průmysl České republiky elektřinou," tvrdí Kirill Komarov.
Ten se přimlouval i za to, aby česká vláda, pokud bude rozhodnuto o dostavbě Temelína, podpořila výkupní ceny elektřiny z tohoto zdroje. „Výstavba jaderné elektrárny bez podpory výkupních cen v současné době není možná. Stavba je totiž příliš drahá na to, aby se obešla bez podpory státu. Není jednoduché najít peníze na tuto stavbu a všechny státy vždy najdou cestu, jak takovou stavbu podpořit," prohlásil Komarov.
Zatímco v Číně, Indii a Rusku zvolili podle něj cestu daňového zvýhodnění, ve Velké Británii chtějí použit tzv. contract for difference, kdy je sjednána pevná výkupní cena. Pokud je aktuální cena na trhu nižší, stát ji dorovnává, pokud je vyšší, provozovatel vrací peníze státu. O podobném způsobu podpory uvažovala i bývalá Nečasova vláda.
Komarov doufá, že elektrárna bude dokončena, protože to České republice přinese prospěch - spolehlivý a bezpečný zdroj energie pro příští desetiletí. „V současné chvíli je třeba říci, že šance ohledně získání zakázky je 50:50. Jsme však přesvědčeni, že náš návrh je pro Českou republiku optimální, takže pokud bude postup české strany transparentní, pragmatický a apolitický, náš návrh zvítězí," je přesvědčen Kirill Komarov, který slibuje lokalizaci zakázky v ČR v objemu větším než 70 %.

REFERENČNÍ STAVBA LENINGRAD II

Na pobřeží Koporské zátoky, nacházející se ve východní části Finského zálivu, se staví jaderná elektrárna Leningrad II. V brzké době by měla nahradit dosluhující jadernou elektrárnu Leningrad I, kde jsou v chodu čtyři bloky černobylského typu, tedy bloky bez ochranné obálky - železobetonového skeletu, který v případě havárie brání úniku radiace do okolí.
Budovaná JE Leningrad II bude osazena dvěma reaktory VVER-1200 s možností rozšíření o dva další. Jedná se o nejrozšířenější a technologicky nejpropracovanější typ jaderné elektrárny s reaktory VVER (vodovodní energetické reaktory). Tyto reaktory, jež vyvinula petrohradská společnost Atomenergoproekt, používají jako chladivo a moderátor lehkou vodu. Maximální výkon každého z reaktorů v tomto případě bude činit 1198,8 MW, výroba tepla by měla dosahovat 1047 GJ/h.
Stavba této JE, jež je součástí dlouhodobého stavebního programu ruské státní organizace Rosatom, byla zahájena v roce 2007, dokončena by měla být v roce 2016. Stát by měla podle vyjádření ruské strany v přepočtu zhruba 200 miliard korun. V provozuschopném stavu by měla vydržet 50 let. Důležité je, že ji Rosatom prezentuje jako referenční stavbu při tendru na rozšíření Temelína.

NOVINKA - LAPAČ AKTIVNÍ ZÓNY

Konstrukčně stavba odpovídá elektrárně v čínském Tianwanu, která funguje od roku 2007. Po dokončení má splňovat všechny současné mezinárodní bezpečnostní předpisy - bude na úrovni III+. Podle zadavatele stavby je optimální kombinací aktivních a pasivních zabezpečovacích systémů, mimo jiné je vybavena také tzv. lapačem aktivní zóny. Ten vyvinuli Rusové v roce 2001. Jedná se o kuželovitý kovový objekt o hmotnosti více než 800 tun, jenž se nachází pod reaktorem. Obsahuje speciální, tzv. obětní materiál, který má v případě nehody za úkol zachytit roztavené palivo a zabránit rozběhnutí řetězové reakce. Tvoří jej směs granulí oxidů železa a hliníku. Tento materiál s taveninou reaguje a vytváří tak ochrannou bariéru. Lapače byly poprvé instalovány do dvou reaktorů JE v čínském Tianwanu, další se nacházejí v JE Kudankulam v Indii, která by měla být uvedena do provozu v příštím roce. V Rusku se instalují do všech v současnosti budovaných jaderných elektráren.
Důležitou součástí bezpečnostních opatření je také systém spalování nadbytečného vodíku, čímž se brání vzniku výbušných směsí v zóně. Právě ty způsobily několik tragických výbuchů ve Fukušimě.
Na stavbě elektrárny Leningrad II se podílejí i čeští dodavatelé, a to hlavně armaturami, výměníky a čerpadly. „Loni jsme v České republice nakoupili zařízení za zhruba 100 milionů eur a do května letošního roku jsme s českými firmami uzavřeli kontrakty za dalších zhruba 60 milionů eur," uvedl viceprezident Rosatomu Kirill Komarov.