Skupina deseti velkých energetických firem včetně společnosti ČEZ chce přesvědčit evropské lídry o potřebě změn v evropské energetické politice. Nedávno představila své požadavky, které zahrnují konec přímé finanční podpory pro obnovitelné zdroje energie, zavedení kapacitních mechanismů na podporu záložních zdrojů a také oživení evropského systému emisního obchodování. Evropský trh s energiemi nefunguje tak, jak by měl. Nefunkční je i systém obchodování s emisními povolenkami. Množství emisí CO2 tak narůstá a energetické firmy nemají dost motivace ani investiční jistoty pro rozvoj nízkoemisních zdrojů. Ceny elektrické energie navíc rostou kvůli podpoře obnovitelných zdrojů (OZE).

Na to všechno si stěžují velké evropské energetické společnosti. Na konci minulého týdne (11. října) jejich šéfové představili společnou vizi toho, jak by se měla evropská energetika do budoucna proměnit. Chybí jí prý totiž jasná politika založená na stabilním regulačním rámci.

V posledních čtyřech letech stoupla v Evropě cena energie pro domácnosti o 17 % a pro průmyslové spotřebitele o 21 %, zdůrazňují společnosti ve svém prohlášení. Množství emisí CO2 v EU přitom mezi lety 2011 a 2012 vzrostlo o 2,4 %, upozorňují.

Vyspělé technologie pro výrobu z obnovitelných zdrojů by se prý měly zapojit do konkurenčního tržního prostředí, protože už prý nadále nepotřebují státní dotace. Ty méně vyspělé by pak měly získat podporu spíše ve formě podpory výzkumu a vývoje než přímé finanční podpory. EU by naopak měla platit provozovatelům záložních elektráren za kapacitu, kterou udržují k dispozici pro potřeby špičkové spotřeby nebo případ výpadku.

Aby mohla evropská energetika hladce fungovat, je pak také potřeba znovu oživit skomírající systém emisního obchodování, dodává tzv. skupina Magritte (nazvaná podle první schůzky pořádané v bruselském muzeu surrealistického malíře Reného Magritta - pozn. red.).

Jedná se o 10 velkých energetických firem, které dohromady vlastní polovinu evropské výrobní kapacity elektřiny a mimo jiné také 30 % veškeré evropské kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. S iniciativou přišly letos v květnu společnosti Enel, Eni, E. ON, Gas Natural Fenosa, GasTerra, GDF Suez, Iberdola, RWE, a Gas Natural Fenosa. Svou první výzvu směřovaly evropským politikům před květnovým summitem EU, který se mimo jiné zaměřil právě na energetiku. K iniciativě se později připojila švédská firma Vattenfall a letos na podzim také česká elektrárenská společnost ČEZ.

O změnách, které jsou podle nich potřebné v energetické politice, chtějí evropské lídry přesvědčit před dalším summitem EU zaměřeným na energetiku, který se má konat na jaře příštího roku. V příštích týdnech a měsících by tak firmy měly jednat s představiteli jednotlivých členských zemí.

Kapacitní mechanismy

Řada evropských zemí, včetně České republiky a Německa, se v současné době potýká s novým nastavením podpory pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Díky OZE totiž sice klesá cena silové elektřiny, ceny pro koncové zákazníky jsou ale často vysoké právě kvůli příplatku na jejich podporu.

Elektrárenské společnosti tvrdí, že evropský energetický trh se už v současné době musí vypořádávat s nadbytkem kapacit. Ten prý vyvolaly někdy příliš štědře nastavené systémy pro podporu OZE. K tomu se přidal americký břidlicový boom, v jehož důsledku USA do Evropy levně vyváží uhlí.

Řadě elektrárenských společností to přirozeně nevyhovuje, protože jsou nuceny zavírat plynové elektrárny, do jejichž výstavby nebo modernizace v posledních letech investovaly velké částky. Podle údajů skupiny Magritte už tak byly firmy nuceny uzavřít zařízení o celkové kapacitě 51 GW.

Plynové elektrárny přitom plní roli flexibilního zdroje, který je možno zapojit v případě přerušení dodávek ze solárních a větrných zdrojů. „Tyto kapacity nejsou nepotřebné. Potřebujeme je jako zálohu, a to nejen pro vyšší poptávku po elektřině během zimních večerů. Potřebujeme je také pro dobu, kdy se evropská ekonomika začne oživovat," prohlásil na tiskové konferenci generální ředitel společnosti RWE Peter Terium.

Jak již bylo naznačeno, skupina firem tedy žádá zavedení kapacitních mechanismů, díky kterým by dostávaly zaplaceno za udržování volné výrobní kapacity. Na evropské úrovni se prozatím takový systém nepodařilo zavést, v brzké době by ale k tomuto tématu měla proběhnout veřejná konzultace. Některé členské státy už každopádně přišly s vlastními mechanismy. Podporu získávají některé zdroje v Německu, specifické systémy vznikají také ve Velké Británii a v Belgii.

Flexibilnější EU ETS

Kromě otázky kapacit a podpory obnovitelných zdrojů je podle firem potřeba řešit zejména stav systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Ten se dlouhodobě potýká s příliš nízkými cenami uhlíku. V současné době se proto rozhoduje o dočasném stažení 900 milionů povolenek ze systému aukcí.

Řada odborníků však zastává názor, že systém potřebuje i dlouhodobější změny. Evropská komise takové změny navrhla již minulý rok. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí se však nedávno nedokázal na podpoře tohoto plánu dohodnout.

„EU ETS měl na počátku dva cíle. Explicitně vyjádřeným cílem bylo snížení emisí CO2 v Evropě. Nepřímo vyjádřeným cílem, který energetické společnosti následovaly, bylo modernizovat průmysl, snížit emisní náročnost výroby a investovat do technologií, které produkují méně CO2," uvedl na tiskové konferenci ředitel divize strategie skupiny ČEZ Pavel Cyrani.

Druhý cíl se přitom nedaří plnit, dodal. Důvodem je podle něj neschopnost systému reagovat na změny. EU ETS tak zejména nedokázal vyrovnat s důsledky ekonomické krize," vysvětlil. Systém tak prý potřebuje více flexibility jak na straně poptávky, tak na straně dodávek. Jak už psal EurActiv v minulosti, ČEZ a český Svaz průmyslu a dopravy přitom navrhují, aby byly nově pro jednotlivé sektory stanoveny cíle na základě emisní intenzity.