Stále více odborníků zpochybňuje smysluplnost investice do výstavby třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín. 

Tvrdí, že při současných nízkých cenách silové elektřiny na burze se tato investice firmě ČEZ vrátí jen tehdy, bude-li stát garantovat výkupní ceny proudu z „nového“ Temelína. Proti podobným garancím však protestují ekologové, kteří tvrdí, že by vyšly na 850 miliard.

Další překážka přišla z Bruselu. Evropský parlament totiž v polovině dubna těsnou většinou odmítl odložit aukci stovek milionů povolenek na vypouštění průmyslových škodlivin do ovzduší.
Evropská komise navrhla dočasně ze systému aukcí stáhnout 900 milionů emisních povolenek. Takzvaný backloading měl zajistit navýšení ceny emisních povolenek, kterých je v současné době na trhu příliš mnoho a jejich cena je velmi nízká.

Místo jádra uhlí?

Evropská komise si od zamítnutého opatření slibovala zvýšení ceny povolenek, oživení trhu s nimi a nový impulz pro rozvoj ekologicky šetrných a bezemisních (tedy i jaderných) technologií. Dražší povolenky by totiž automaticky zvyšovaly i cenu silové elektřiny na trhu, což by pro Temelín bylo výhodné. Levné emisní povolenky nyní naopak znamenají výhodu pro uhelné elektrárny, které mají oproti čistým zdrojům energie méně nákladný provoz.
To připouští i samotný ČEZ .
„Dostavba dvou reaktorů jaderné elektrárny Temelín může být zasažena nízkými cenami CO2 emisních povolenek v Evropě,“ uvedl nedávno obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda s tím, že EU by měla podniknout kroky, které posílí ceny emisních povolenek v dlouhodobém časovém horizontu a povzbudí energetické společnosti k výstavbě bezemisních zdrojů energie.

Kuba: Nerozhoduje jen cena elektřiny

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby se však rozhodování o dostavbě jaderné elektrárny Temelín nemůže řídit jen současnými cenami elektřiny. „Je nutno myslet i na energetickou bezpečnost ČR. Když odstavíme uhelné elektrárny, mohli bychom mít v roce 2030 nedostatek elektřiny, především ze stabilních zdrojů,“ uvedl na konferenci deníku E15 o připravovaných změnách v energetické legislativě.
V současnosti se roční kontrakt elektřiny na evropských burzách obchoduje na úrovni 40 eur (zhruba tisíc korun) za megawatthodinu.
Podle Kuby by nové bloky Temelína se započtením počáteční investice do stavby vyráběly elektřinu za 60 až 65 eur za megawatthodinu.
Ministr ale zdůraznil, že stát se nemůže chovat jako investor, ale musí vnímat kontext celého domácího energetického systému.
„Pohled vlády a pohled ministra průmyslu a obchodu musí být jiný a musí přemýšlet o tom, jestli Temelín má smysl, byť snad s nějakou vyšší nákladovostí, než by se možná líbilo lidem, kteří to posuzují pouze jako investici, aby se vyplatila, aby se peníze na ni vrátily,“ řekl Kuba.
Energetická společnost ČEZ usiluje o uzavření takzvaného contract for difference na dodávky elektřiny z nových bloků Temelína. Tento systém by vedl ke stanovení pevné výkupní ceny elektřiny. Pokud by tržní cena byla nižší než stanovená, stát by rozdíl dorovnal. V opačném případě by ČEZ odváděl rozdíl do státního rozpočtu.
Kuba zdůraznil, že stanovení výkupní ceny pro elektřinu z nových bloků Temelína by se lišilo od současných pravidel podpory obnovitelných zdrojů elektřiny. Tu kritizují průmyslové podniky, protože podle nich příspěvky na obnovitelné zdroje ohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu.
„Garance u obnovitelných zdrojů probíhala tak, že se řeklo: Takový je náklad, tolik vás to stálo a my vám garantujeme, že se vám to v nějakém čase vrátí. Tato debata se u Temelína nikdy nevedla a nevede,“ zdůraznil Kuba.

Garance cen má mnoho odpůrců

Garantované výkupní ceny elektřiny z nových bloků Temelína ale zatím nemají úplně jasnou podporu u politiků a zároveň vyvolávají odpor ekologů. „Vládní garance ceny jaderné elektřiny po dobu 50 let (minimální životnost jaderných bloků) by spotřebitele přišla navíc na 850 miliard korun, uvádí studie společnosti Candole Partners. Garantovaná výkupní cena pro elektřinu z nových bloků Temelína by znamenala pro českou ekonomiku roční náklady 17 miliard korun. Ale příklad Velké Británie, na kterou se ministerstvo odvolává, by měl být varující. Experti CitiBank odhadují, že podpora jádra zatíží domácí rozpočty Britů až 200 librami (6400 korun) ročně navíc. Tuto cenu, která má být až trojnásobná proti dnešní ceně elektřiny na trhu, chtějí garantovat po dobu 35 let,“ argumentují nevládní organizace.
Další možností pro Temelín jsou státní záruky za úvěry, které by firma na nákladnou dostavbu čerpala. Ty ale odmítá ministr financí Miroslav Kalousek. A ve hře je pak i to, že po roce 2020 by mohl být trh s povolenkami výrazně reformovaný, což by cenu povolenek opět zvýšilo.

Kdo je lepší?

Zatím však ČEZ postupuje v tendru podle dříve zveřejněného harmonogramu. Na konci března  ČEZ oběma zbylým účastníkům tendru, firmě Westinghouse a konsorciu MIR.1200, předal předběžné hodnocení. Obě zúčastněné strany po jeho obdržení tvrdí, že v tendru drží průběžné první pořadí.
Generální ředitel Westinghousu Danny Roderick oznámil, že jeho společnost zatím v hodnocení celkově vede. Konsorcium MIR.1200 následně uvedlo, že jeho nabídka byla hodnocena jako lepší ve třech kategoriích ze čtyř.
Westinghouse však neoficiálně zvítězil v nejdůležitějším kritériu – technická kritéria a licencování. Právě to byla položka, která rozhodla o průběžném prvním místě amerického podniku Westinghouse v soutěži na stavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. Právě zde podle týdeníku Ekonom získal reaktor AP1000 od Westinghouse 50 bodů, zatímco jeho ruský konkurent MIR.1200 se musel spokojit s 33,5 bodu. Česko-ruskému konsorciu tak nepomohlo ani mírné vítězství u kritérií ceny a provozních nákladů. Konkrétní čísla lze zatím zjistit pouze z neoficiálních zdrojů.  ČEZ ani dvojice uchazečů nechce čísla uvádět.
V obecnější rovině se Westinghouse svým předběžným prvenstvím nijak netají. „ČEZ kladně hodnotil kvalitu designu našeho reaktoru AP1000 a jeho licencovatelnost,“ uvedl generální ředitel Westinghouse Danny Roderick.
Společnost Rosatom, která vlastní dva ze tří členů česko-ruského Konsorcia MIR.1200, si však nepřipouští, že by konsorcium v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín nemuselo uspět. V rozhovoru pro ČTK to řekl Leoš Tomíček, výkonný viceprezident firmy Rosatom Overseas, která je dcerou Rosatomu.
Podle něj nabídka Konsorcia MIR.1200 nejvíc odpovídá zájmům české ekonomiky, protože zapojuje český průmysl víc než nabídka konkurenční americko-japonské firmy Westinghouse.
„Vůbec nepředpokládáme, že bychom nemuseli uspět. Tuto variantu jsme vůbec neanalyzovali,“ řekl Tomíček. „Pokud bychom hypoteticky uvažovali, že bychom neuspěli, nebyla by to pro nás velká tragédie, protože ve světě realizujeme mnoho projektů.
Naproti tomu pro Westinghouse by to zřejmě tragédie byla,“ dodal.
ČEZ zatím rozhodl jen o předběžném hodnocení nabídek, to definitivní si nechává až na srpen tohoto roku. Nyní chce vytvořit na uchazeče tlak, aby své nabídky dále zatraktivnili.
Celkového vítěze tendru by měl  ČEZ oznámit v září.

Šéf ČEZ  není s nabídkami spokojen

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v týdeníku Euro uvedl, že není spokojen s kvalitou nabídek, které předložili zájemci o dostavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín.
„Budou se muset zlepšit oba,“ tvrdí šéf elektrárenské firmy. Šéf  skupiny ČEZ Daniel Beneš upozornil, že soutěžící v tendru na dostavbu Temelína budou muset zlepšit své nabídky jak po stránce cenové, tak technické a zlepšení bude muset být výrazné. „Oba zájemci zatím předvedli jen dobré PR,“ sdělil Beneš.