Nejen mezi veřejností je znám kritický text o stavu ruské jaderné energetiky, jehož autorem je Bulat Nigmatulin, který do roku 2002 působil jako náměstek ruského ministra pro jadernou energetiku. 

Jeho dvě dceřiné společnosti jsou součástí česko-ruského konsorcia, které soutěží v temelínském tendru s americkou společností Westinghouse. Právě na jejich technickém řešení a know how je projekt konsorcia založen.

Nigmatulin přistupuje velmi kriticky ke směrům vývoje i výsledkům, jichž ruská jaderná energetika v několika posledních letech dosáhla. Poslední generaci ruských jaderných elektráren rozhodně neoslavuje,  naopak podrobuje ji tvrdé kritice. "Musím konstatovat naprostý neúspěch, který doznalo plánování vývoje a výstavby nových jaderných elektráren. Povedlo se vytvořit moderní jadernou elektrárnu, která by byla schopna konkurovat nejlepším zahraničním projektům? Odpověď je jasná - ne." říká.

Podle zveřejněných neoficiálních údajů o výsledku předběžného hodnocení temelínského tendru, které ČEZ provedl na konci března, se právě tento aspekt projevil nejsilněji. Westinghouse podle těchto informací získala maximální počet bodů v nejdůležitějším kritériu tendru, zatímco jeho konkurent dosáhl pouze na dvě třetiny možných bodů. Toto kritérium se týká technické části nabídky a zahrnuje technologii, licencování, bezpečnostní aspekty, provedení výstavby, kvalitu a jistotu dodávek či technická rizika.

"U poslední generace VVER nejsou vyřešeny otázky spojené se snížením fyzických objemů budov a staveb, zlepšením ochrany před vnějšími vlivy a teroristickými hrozbami ani jiné záležitosti." uvedl Nigmatulin v podrobné studii.

Jeho srovnání současných ruských a západních reaktroů se týká zejména efektivity. Porovnává řadu konkrétních parametrů Novovoroněžské jaderné elektrárny 2, která je předobrazem nového Temelína podle konsorcia, s parametry konkurenčních projektů. Za nejvyspělejší právě budovaný reaktor považuje americko-japonský AP1000, mezi plánovanými elektrárnami nejvýše hodnotí ESBWR od GE-Hitachi.

Bezpečnost

V oblasti zajištění bezpečnosti šli západní vývojáři jaderných elektráren, zastoupení americkými společnostmi General Electric a Westinghouse, cestou snížení objemů a zjednodušení systémů. Výsledkem bylo dosažení dlouhodobého zvýšení bezpečnosti ve srovnání s jadernými elektrárnami předchozí generace a snížení počtu zařízení, a to především zařízení, která byla ve výrobě a v obsluze bezpečnostních systémů nejdražší. "Nejvíce do nebe volajícím příkladem takového zařízení je tzv. lapač taveniny, který je vydáván za ruský úspěch na poli vědy a techniky," kritizuje Nigmatulin své kolegy a tvrdí, že se ocitli v technologické slepé uličce. "Nezbývá jim než opakovat zaklínadlo o optimálním spojení aktivních a pasivních systémů a zvýšené úrovni bezpečnosti. Tato tvrzení ovšem nejsou korektní."

Ruský expert nezpochybňuje bezpečnost nových ruských elektráren, z jeho názorů je však zřejmé, že ruskou cestu považuje za špatnou. Podobné "brzdy" ruské jaderné expanze vidí také v příliš složitém systému při projektování jaderných elektráren, navíc protknutém byrokracií, ve kterém si konkurují dvě hlavní projekční kanceláře.

Jak v Česku?

Podle Nigmatulina je tedy výsledek českého tendru snadno předvídatelný: "Z VVER se stal nekonkurenceschopný projekt, což ostatně uvidíme po zveřejnění výsledků tendru na výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín v České republice." Jako příklad konkurenceschopnosti nynější technologie VVER uvádí výběr, který učinila Čína.  Podobně jako v Česku zde soutěžily Westinghouse, Rosatom a Areva. "Americkojaponský projekt AP 1000 byl vybrán jako klíčový pro dlouhodobý rozvoj tamní jaderné energetiky. Podle údajů Světové jaderné asociace se v Číně staví nebo plánována výstavba dvou jaderných elektráren VVER a EPR a 30 jaderných elektráren AP 1000. Dlouhodobé plány Číny předpokládají výstavbu dalších 60-70 jaderných elektráren založených na technologii AP1000," uzavírá Nigmatulin svůj odhad dalšího vývoje na celosvětovém trhu .

 

Převzato u proatom.eu