V temelínském tendru mi chybí důraz na účast českých firem

Ruská Státní korporace pro jadernou energii (Rosatom) musí stejně jako její konkurent Westinghouse vylepšit nabídku v soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Kirill Komarov, náměstek generálního ředitele Rosatomu pro rozvoj a mezinárodní obchod, v rozhovoru pro HN, ujišťuje, že se budou všemi připomínkami ze strany ČEZ pečlivě zabývat. Jednání o nabídkách – jejích konkrétních položkách – přitom průběžně pokračuje a bude trvat několik měsíců. ČEZ předpokládá, že by vítěz mohl být znám do konce září. „Temelín je obrovský projekt, o který máme velký zájem. Skýtá zároveň skvělou šanci celému českému průmyslu,“ říká Komarov. Během rozhovoru několikrát velice chválil české experty, z nichž mnozí pro Rosatom pracují.

* HN: Vaše společnost na svých stránkách uvádí, že veškerá její strategická rozhodnutí jsou podřízena jednomu cíli – globalizaci byznysu. Co se za tím konkrétně skrývá?

Také Rosatom prošel určitým vývojem. V minulosti to byl poměrně uzavřený státní komplex, ale už téměř osm let prochází velice důkladnou reformou, která dále pokračuje. Náš hlavní úkol spočívá v tom, abychom mohli podnikat po celém světě. Přirozeně, že musím respektovat pravidla běžná v mezinárodním byznysu – proto ta reforma – jinak neuspějeme. Nechceme být jenom národní společnost, která zaměstnává jenom občany Ruské federace. Snažíme se, abychom i v tomto smyslu byli opravdu globální, abychom měli možnost najímat ty nejlepší odborníky z různých oborů bez ohledu na to, ze které země pocházejí.

* HN: Daří se vám to?

Není to zrovna jednoduché, narážíme na určité problémy – ať už vnitřní nebo psychologické. Ale přesto se nám daří získávat vysoce kvalitní lidi. Pracují pro nás i mnozí Češi, jejichž znalostí a zkušeností s jadernou energetikou si velice ceníme a jsme na ně opravdu hrdí. Ještě jedna věc: snažíme se podnikat a vyrábět tam, kde je to výhodné pro naše klienty. Určitě není nutné, aby se všechno to, co potřebujeme k výstavbě jaderných elektráren, dováželo z Ruska. Pokud si klient přeje, abychom mu byli co nejblíž, jsme připraveni mu vyhovět. V tomto smyslu i to, co nabízíme a navrhujeme v tendru o dostavbu Temelína, je v naprostém souladu s naší logikou globalizace.

* HN: Můžete to ještě upřesnit?

Pro nás je velmi dobré a přínosné to, že je český průmysl schopen vyrábět zařízení pro jadernou energetiku vycházející z ruské konstrukce. Ve využití jeho odborných kompetencí a zkušeností, které nevznikly včera, ale získávaly se po celá desetiletí, spatřujeme velkou šanci pro náš byznys v České republice. Maximální využití lidských a průmyslových zdrojů – to je rovněž globalizace v praxi. Impulz pro český průmysl

* HN: Jaké jsou podle vás šance Rosatomu v soutěži o Temelín?

Nesedím ve výběrové komisi, takže je pro mě velice složité posuzovat, kdo má jaké šance. Vidím jenom to, co děláme my, a nemám možnost analyzovat to, co dělá konkurence, tedy s výjimkou toho, co podniká navenek. Ale pevně věřím, že jsme české straně předložili návrh, který je dobrý a vysoce schopný konkurence, který je výhodný z hlediska ceny elektřiny, nákladů na výstavbu i podmínek kontraktu. Ale myslíme si, že to nejhlavnější, co bohužel v současné době není předmětem samotného tendru – to je otázka o míře účasti českých firem na realizaci projektu. Přitom jsem si jist, že bez toho není možné rozhodnout. Když stavíme v Rusku – nyní je to devět bloků – platí jasné pravidlo, že to, co tam lze pro jadernou elektrárnu vyrobit, se tam vyrobit musí, neboť na projekt se vyčleňují ruské peníze. Podobní by to mělo být i v Česku – naše nabídka pro Temelín počítá s tím, že 70 procent prací a dodávek zajistí domácí firmy. Přirozeně, každá země rozhoduje o financování a dalších podmínkách projektu. Ale upřímně řečeno, trochu se divím, že v Česku na toto téma skoro neprobíhá žádná diskuse. Přitom ČEZ je státní společnost a peníze, které hodlá na dostavbu Temelína vyčlenit, jsou v určitém smyslu peníze všech českých daňových poplatníků. Nemám právo posuzovat, mohu pouze vyslovit určité analytické doporučení, ale z mého pohledu by bylo velice podivné, pokud by takový obrovský projekt se značnými multiplikačními účinky v ekonomice nebyl podmíněn určitou mírou účasti domácích firem. Vždyť nejde jenom o to, postavit nový zdroj elektřiny. Jde o projekt, který může poskytnout, nebo také neposkytnout obrovský impulz pro rozvoj celého českého průmyslu. Navíc jde o oblast špičkových technologií.

* HN: Rosatom do budoucna spoléhá na další rozvoj jaderné energetiky ve světě. Jak se vám jeví vyhlídky tohoto oboru?

Svět se po tragédii ve Fukušimě vzpamatoval. Většina zemí, která měla solidní program rozvoje jaderné energetiky, v něm hodlá pokračovat. Z předpovědí vyplývá, že jaderných elektráren bude dále přibývat. Nejenom v Číně a Indii, ale také v dalších zemích jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky. Stavět se bude také v Jižní Africe, která ohlásila program rozvoje jaderné elektřiny pět dnů po Fukušimě. V Evropě se do výstavby pustí Británie.

* HN: Vypadá to tedy tak, že Rosatomu se rýsují dobré obchody...

Nejenom nám. Jasně říkáme, že české firmy mají vynikající šanci podílet se nejenom na Temelínu, ale mohly by získávat i zakázky ze zemí, kde staví či bude stavět Rosatom. Jsme připraveni být naprosto spolehlivým partnerem českého průmyslu. Už dnes od něho nakupujeme různá zařízení, aniž bychom čekali na to, jak dopadne temelínský tendr. Zatímco jiní slibují, my zde již aktivně pracujeme. A v tom je velký rozdíl. Můžeme českým firmám potenciálně nabídnout hodně práce. Proč by ne, když se nám s nimi dobře pracuje? Ale míč je nyní na české straně. My jsme už učinili vše potřebné pro to, aby Temelín byl skutečně projektem české ekonomiky. A jenom Česko rozhodne, zda se tak stane, my rozhodně nikomu nic vnucovat nebudeme.

* HN: Dejme tomu, že česko-ruské konsorcium MIR.1200, jehož součástí jsou Škoda JS a vaše dceřiné firmy, v tendru neuspěje. Jak se Rosatom zachová?

Vždycky je nepříjemné vyjadřovat se k nepříznivému scénáři. Ale uvažujeme pragmaticky, a proto nevidím logiku v tom, že bychom se v případě neúspěchu urazili a odešli. Už tři roky budujeme systémovou kooperaci s českým průmyslem a dosáhli jsme v tomto ohledu dobrých výsledků. Loni jsme si v Česku objednali zařízení za tři miliardy korun. Nikoli kvůli nějakému PR, to by byl drahý špás, ale proto, že spolupráce je pro nás výhodná. Jak říkám, jsme pragmatičtí lidé, a pokud v soutěži o Temelín neuspějeme, v žádném případě nepráskneme dveřmi. Spolupráce bude pokračovat, včetně dodávek ruského paliva pro jaderné elektrárny. Ale chci vám říci, že Temelín představuje unikátní šanci pro český průmysl. Takový rozsáhlý „upgrade“, jak se říká anglicky, má vždy obrovský vliv na ekonomiku, pokud se ovšem správně zorganizuje. Naším zájmem je, aby i ty české společnosti, které už dříve přestaly vyrábět zařízení ruské konstrukce, si znovu vzpomněly, jak se dělá. My bychom zde získali další nové dodavatele. Potřebujeme je po celém světě, neboť máme dlouhý seznam projektů. Jenom v Turecku stavíme čtyři bloky...

* HN: Vypadá to, že váš konkurent – americký Westinghouse – má v Česku vlivné zastánce mezi politiky. Jak to vnímáte?

Já se nezabývám politikou, ale byznysem. Proto je pro mě složité takové záležitosti komentovat. Raději než různá prohlášení mám strohá čísla. Podívejme se na vzájemný obchod. Dodávky z Česka do Ruska za uplynulé roky vzrostly zhruba dvakrát – ze tří na více než šest miliard dolarů. V Rusku jsou stále žádané české stroje, zařízení, tramvaje. České firmy se na ruském trhu dobře vyznají, získávají tam solidní objednávky a postupují vpřed. Zastávám názor, že politika by měla následovat ekonomiku. Existují-li trhy, na nichž mohou české firmy uspět, proč by měli být politici proti? To nemá logiku.

* HN: V Česku existují obavy z ještě vyšší závislosti na Rusku v zásobování energií.

Česko-ruská spolupráce v jaderné energetice trvá už několik desetiletí. Zeptejte se kohokoli, kdo je s ní obeznámen – ať už z české, nebo naší strany –, zda se někdo někdy pokusil využít třeba dodávky ruského jaderného paliva k politickým účelům. Jsem si jist, že odpověď bude jednoznačně záporná. Opakuji, že jsme se spoluprací s českými partnery velice spokojeni. Víte, v Česku se poněkud zapomíná na to, že zdejší firmy vyrobily zařízení pro pětadvacet jaderně energetických bloků ruské konstrukce. Mohu vám také říci, že veškeré hlavní zařízení pro poslední blok Kalininské jaderné elektrárny číslo čtyři, včetně tlakové nádoby, vyrobili Češi. Nám vzájemné partnerství naprosto vyhovuje, vazby jsou z našeho pohledu naprosto spolehlivé a vzájemně výhodné.

* HN: Co ještě zbývá v probíhající soutěži o Temelín s českou stranou projednat? Vyskytují se nějaké překážky?

Žádné zvláštní překážky nevidím. Probíhá naprosto normální dialog se společností ČEZ jako zákazníkem. Jak víte z jejích webových stránek, poslala nám i Westinghouse několik otázek, poznámek a upřesnění. Budeme se snažit na ně ve spolupráci s kolegy ze Škody JS co nejdříve odpovědět a tam, kde se to žádá, také poskytnout vysvětlení. Jsem si jist, že díky tomu mnohé otázky zmizí. Některé záležitosti si možná vyžádají hlubší dialog, ale celkově vše probíhá v klidu. Opravdu nevím o tom, že by nám někdo v tendru kladl nějaké překážky, že by nás někdo brzdil. To by bylo divné, tím spíše, že účastníkem tendru o Temelín není Rosatom, ale česko-ruské konsorcium v čele se Škodou JS.

* Německo jedná proti ekonomické logice HN: Jaké možnosti vidíte v ostatních zemích Evropské unie?

S dosavadní spoluprací na trhu Evropské unie jsme velice spokojeni. Jsme významným dodavatelem jak obohaceného uranu, tak paliva pro jaderné elektrárny. V Evropské unii pracuje 18 bloků ruské konstrukce a přibudou další. A partneři nás zvou k účasti na výstavbě dalších bloků. Například finská firma Fennovoima nedávno oznámila, že s námi zahajuje přímé jednání o výstavbě bloků ruské konstrukce ve své zemi. Se Slovenskem začínáme jednat o výstavbě nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. S Evropskou komisí jednáme například o tom, jak bychom se mohli podílet na školení personálu pro případ potenciálních havarijních situací. Jsme vždy připraveni podělit se s kýmkoli o naše zkušenosti s jadernou bezpečností. I v tom máme podporu vlády. Stejně tak jsme ochotni pomoci nalézt finanční zdroje, včetně ruských vládních úvěrů.

* HN: Co soudíte o zásadní změně energetické politiky Německa, které se rozhodlo do roku 2022 odpojit všechny jaderné elektrárny?

Pokládám to za rozhodnutí, které není podloženo technologicky. Nejsou-li jaderné elektrárny bezpečné, tak proč z 18 bloků odstavili jenom sedm a další mají pracovat dalších 10 let? Myslím – a říkají to samotní Němci –, že je toto rozhodnutí přijde velice draho. V nedávné studii spolkového ministerstva životního prostředí se uvádí hrozivá suma – kolem bilionu eur. Postrádám v tom jakoukoli ekonomickou logiku. Rozumím tomu, že už před Fukušimou existovaly v Německu značné obavy z jaderné energetiky. A fukušimská tragédie je ještě zesílila.

* HN: Nakolik ruská vláda podporuje záměry vaší společnosti?

Vláda nepochybně podporuje rozvoj jaderné energetiky jak u nás doma, tak expanzi ruských jaderně energetických technologií v zahraničí. Jiná věc je, že vládní podpora má dost delikátní charakter. Ale my se na rozdíl od některých našich konkurentů nepokoušíme z pozice síly diktovat, jak se má rozhodnout ta či ona země...

* HN: Kdo konkrétně z vašich konkurentů vyvíjí takový nátlak?

Myslím, že si každý může učinit vlastní závěr, stačí číst noviny.

* HN: Myslíte mezi řádky?

Tedy, v některých případech se o tom píše docela přímočaře.

***

Loni jsme si v Česku objednali zařízení za tři miliardy korun. Nikoli kvůli nějakému PR, to by byl drahý špás, ale proto, že je to pro nás výhodné.

Jádro v číslech 374,3 TISÍCE MEGAWATTŮ představuje v současné době souhrnný instalovaný výkon jaderných elektráren ve světě. Podle počtu provozovaných bloků vedou USA (103), Francie (58) a Japonsko (50). V Rusku, domovské zemi Rosatomu, je to 33, vyplývá z posledních statistik Světové nukleární asociace k prvnímu dubnu 2013.

67 JADERNÝCH REAKTORŮ o celkovém instalovaném výkonu 66 459 megawattů se nyní staví ve světě, dalších 164 se plánuje. Nejvíce v Číně, Indii a Rusku. V západní Evropě staví jeden blok (1720 MW) Francie a další stejně výkonný ještě plánuje. Čtyři bloky má v plánu Británie, která v současné době nic nestaví.

až 300 MILIARD KORUN jsou odhadované náklady na dostavbu Temelína. Určit sumu přesněji bude možné až po podepsání kontraktu s vítězem tendru. Kirill Komarov už dříve uvedl, že Rosatom by byl schopen projekt financovat ze 100 procent, ale chápe, že na něco takového Češi v žádném případě nepřistoupí.

8200 MEGAWATTŮ je celkový instalovaný výkon sedmi bloků největší jaderné elektrárny na světě – japonské Kashiwazaki Kariva. V Evropě drží prvenství Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině s výkonem 6000 MW (šest reaktorů). Dva bloky Temelína nyní disponují 2000 MW výkonu, stejně jako čtyři bloky v Dukovanech. Pokud bychom v tendru o Temelín neuspěli, nevidím logiku v tom, že bychom se urazili a práskli dveřmi. Spolupráce s českými firmami bude pokračovat.

Kirill Komarov (39) Jeden z nejmocnějších mužů Rosatomu odpovídá za rozvoj a mezinárodní byznys státní korporace od dubna 2011. Současně je ředitelem společnosti Atomenergoprom, pod kterou spadají veškeré „civilní“ aktivity Rosatomu, včetně výroby strojů, zařízení a přístrojů nebo těžby uranové rudy. Předtím zastával vysoké manažerské funkce. Řídil například dceřinou firmu Atomenergomaš. Jeho rodiče se seznámili během studií v Petrohradě, kde se Kirill Komarov 29. prosince 1973 narodil. Rodina se později přestěhovala na Ural, kde v roce 1992 Komarov absolvoval právnické lyceum při Uralské státní právnické akademii v Jekatěrinburgu. V roce 1997 v rámci zmíněné akademie dokončil studium na fakultě soudnictví a prokuratury. Pracovní dráhu zahájil ve firmě Jurkon, poskytující právní služby.