Většina Čechů je pro jadernou energetiku

Rozvoj jaderné energetiky má v Česku ve veřejném mínění zelenou. Ukázal to nedávný průzkum agentury SANEP, podle nějž 78,4 procenta dotázaných podporuje záměr vlády rozšířit jaderné elektrárny Temelín a Dukovany o další bloky.

Naopak jen těsnou 52,6procentní podporu má prodloužení těžby uhlí v dole Bílina.
Pokud jde o prolomení těžebních limitů k posunutí těžby v lomu ČSA, 63,6 procent dotázaných je přesvědčeno, že by se měl upřednostnit názor obyvatel Horního Jiřetína, kteří se v obecním referendu většinově vyslovili proti zbourání svých domů.
„Z celkového pohledu by ovšem více než dvě pětiny veřejnosti byly ochotny obětovat i zbourání 170 domů v Horním Jiřetíně, pokud by to bylo v zájmu energetické nezávislosti České republiky,“ uvedl SANEP.
Tento internetový průzkum proběhl 8. až 12. července na vybrané skupině 1 893 dotázaných, kteří představovali reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18 až 70 let.
Podle Aktualizované státní energetické koncepce, kterou v květnu přijala vláda, má právě jaderná energie být pro Česko v nadcházejících desetiletích zásadní.

První na řadě jsou Dukovany

Podle Aktualizované státní energetické koncepce, kterou letos v květnu přijala vláda, má právě jaderná energie být pro ČR v nadcházejících desetiletích zásadní. Počítá se se stavbou dvou bloků, po jednom v Dukovanech a v Temelíně. Měly by být zprovozněny kolem roku 2035.
Klíčová je hlavně dostavba bloku v Dukovanech, který byl uveden do provozu již v roce 1985. Podle předsedy Občanskébezpečnostní komise při jaderné elektrárně Dukovany Aleše Johna je to logické.
„Dá se očekávat, že Dukovany bez zásadních problémů dostanou od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení na prodloužení provozu do roku 2025. Myslím ale, že prodloužení provozu o dalších 10 let od roku 2025 do roku 2035 by mohlo být problematické. Nikdo totiž neví, kam se za deset let posune tlak na zvyšování jaderné bezpečnosti,“ řekl John již dříve Právu.

O limitech v září

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) navrhuje, aby byly limity těžby hnědého uhlí na dole Bílina prolomeny ihned. Rozhodnutí o limitech na dole ČSA by se podle něj mělo odsunout do roku 2020.
„Materiál k limitům bude do konce srpna předložen vládě, ta by o něm měla jednat na některém ze zářijových zasedání. Domnívám se, že je třeba letos o prolomení limitů na dole Bílina rozhodnout,“ řekl počátkem července ministr.
Bez prolomení limitů na dole Bílina není možné zajistit dodávky uhlí teplárnám tak, aby se nemusely zvyšovat ceny. „Stát bude muset podmínit těžbu za limity tím, že bude uhlí přednostně dodáváno do tepláren,“ uvedl k tomu Mládek.
Úplné prolomení limitů těžby na dole ČSA by však znamenalo zbourání Horního Jiřetína a Černic. Vláda v současnosti řeší, k jaké ze čtyř variant ohledně těžby uhlí na severu Čech se přikloní. Vedle zachování limitů a jejich prolomení jen na dole Bílina je ve hře ještě pokračování těžby za limity také na lomu ČSA, které by přineslo bourání Horního Jiřetína nebo jeho části. Pomoci mají studie zadané ministerstvem průmyslu a obchodu.

Hanák: Lidé by měli mít jasno

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by ale obyvatelé dotčených oblastí měli jasně vědět, kde se budou limity prolamovat. „Odkládat rozhodnutí si myslím, že není moudré. Není to zodpovědné k občanům, kteří v těchto lokalitách žijí. Měli by natvrdo vědět, zda mají svoje byty a domy v zónách, kde se budou prolamovat limity, nebo nemají,“ uvedl včera po jednání tripartity Hanák. Vláda se včera s odbory a zaměstnavateli domluvila na tom, že ještě před předložením materiálu o limitech vládě MPO doplní ve spolupráci s ministerstvy financí a práce a sociálních věcí ke každé ze čtyř variant řešení možná sociální i jiná opatření, která by bylo možné udělat ve prospěch sociálně-ekonomického rozvoje regionu. „Naší snahou je přitom minimalizovat dopady na zaměstnanost v tom strukturálně postiženém regionu,“ uvedl po tripartitě Mládek.