Havarovaný reaktor v Černobylu má nový kryt

Nová kovová kopule dnes v odstavené jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu zakryla havarovaný čtvrtý reaktor. 

Mimořádné dílo stálo 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let - po tuto dobu bude bránit úniku radioaktivity. Přesun obřího krytu nad havarovaný reaktor začal před dvěma týdny. 

"Dnes jsme v Černobylu oslavili úspěšný závěr operace. Jde o klíčovou etapu před listopadem 2017, kdy bude završen mezinárodní program přeměny Černobylu v bezpečné místo neohrožující životní prostředí," uvedlo konsorcium francouzských firem. Právě ty postavily gigantickou konstrukci, vážící více než 36.000 tun, dlouhou 162 metrů a vysokou 108 metrů. Zakryla by i pařížský stadion Stade de France, anebo newyorskou sochu Svobody. 

Nová kovová kopule dnes v odstavené jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu zakryla havarovaný čtvrtý reaktor. Mimořádné dílo stálo 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let - po tuto dobu bude bránit úniku radioaktivity. 

Exploze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v dubnu 1986 vyvolala největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky. Podle některých odhadů radioaktivní prvky, které se při výbuchu dostaly do ovzduší, zasáhly až tři čtvrtiny Evropy, zejména však Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. Havarovaný reaktor pak zakryl betonový sarkofág, jehož životnost a hermetičnost však nesplnily očekávání. 

Stavba nové pohyblivé konstrukce, největší svého druhu na světě, začala v roce 2012. Vzhledem k obřím rozměrům byl kryt nejprve smontován do dvou částí, které se loni podařilo propojit.

Nový kryt byl sestaven 327 metrů od reaktoru. O přesun se postaralo 224 hydraulických zvedáků, které konstrukci sunuly o 60 centimetrů během jednoho "kroku". Nová kupole má odolat i zemětřesení o síle až šesti stupňů. 

Příčinou katastrofy černobylské elektrárny byla zřejmě chyba personálu, který se během testování pravděpodobně dopustil hrubého porušení bezpečnostních pravidel. Podle mnoha odborníků měla podíl na neštěstí i chybná konstrukce sovětského reaktoru, o jehož nedostatcích nebyla obsluha informována. 

Kolem místa tragédie vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna. Radioaktivní stroncium 90 přestane být v zóně aktivní v roce 2214, cesium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24.000 let. Výroba elektřiny v nepoškozených blocích elektrárny skončila až v roce 2000.

ceskenoviny.cz