Spojené státy americké po Íránu požadují, aby zcela zastavil obohacování svého uranu. Islámská republika to však odmítá.
Během loňského listopadu po sérii náročných vyjednávání uzavřel Írán s mezinárodními prostředníky dohodu o výrazném útlumu činností souvisejících s obohacováním uranu na svém území výměnou za zmírnění sankcí, které byly na islámskou republiku kvůli podezřelým praktikám v minulosti uvaleny.
Dohoda vstoupila v platnost 20. ledna letošního roku. V průběhu února však Wendi Shermanová, zástupkyně státního sekretáře USA, v médiích prohlásila, že vláda její země trvá na tom, aby Írán veškeré obohacování uranu na svém území neprodleně ukončil.
Proti tomuto stanovisku se však záhy ostře ohradil Alí Akbar Sálehí, předseda íránské Organizace pro jadernou energetiku, který prohlásil, že jeho země má svrchované právo na učinění veškerých rozhodnutí, týkajících se rozsahu obohacování uranu na svém území.
Na základě vloni uzavřené dohody má být do letošního 20. července vytvořena definitivní vícestranná smlouva, která s konečnou platností stanoví podmínky pro íránskou jadernou energetiku. Základní podmínkou pro uzavření této smlouvy je však fakt, že Írán do data jejího podpisu ukončí veškeré činnosti spojené s obohacováním uranu, což se však vzhledem k nedávným vyjádřením íránských představitelů v současnosti jeví jako velice nepravděpodobné.