Dne 13. června vydala Evropská komise návrh směrnice (COM(2013) 343) revidující první směrnici o jaderné bezpečnosti z roku 2009. Reaguje tím na fukušimskou havárii a na březnové usnesení Evropského parlamentu o vyhodnoceních rizika a bezpečnosti („zátěžových testech") jaderných elektráren v Evropské unii a činnostech souvisejících. Revize se otevírá v době, kdy ještě nejsou odborně zhodnoceny poznatky z fukušimské havárie na mezinárodní úrovni (pod Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a Úmluvou o jaderné bezpečnosti), nejsou známé zkušenosti s implementací současné směrnice 2009/71/Euratom (termín pro transpozici srpen 2011) a nebyla provedena analýza stávajícího stavu (měla být v roce 2014). Provedené zátěžové testy žádnou potřebu revize směrnice neprokázaly.
Komise si přeje, aby Evropská unie byla lídrem v oblasti jaderné bezpečnosti, a považuje za nutné do konce svého funkčního období učinit pokrok v oblasti jaderné bezpečnosti, kterou komisař Oettinger prohlašuje za své hlavní politické téma. Uznává provoz jaderných elektráren za věc rozhodnutí členských států a jejich parlamentů, současně ale považuje za nezbytné evropeizovat rámec pro jadernou bezpečnost, vzhledem k jejímu přeshraničnímu přesahu. Mezinárodní bezpečnostní normy a úmluvy upravující jadernou bezpečnost považuje za nedostačující, protože nejsou právně vymahatelné. Při tiskové konferenci komisař vyjádřil své přání ve smyslu ještě hlubších změn, které by ale nyní nenašly většinovou podporu, předložený návrh je tak podle jeho slov již realistický kompromis. Evropský parlament požadoval novelu, která povede k významným
zlepšením a zohlední probíhající mezinárodní činnost. Komise proto navrhuje posílit existující
principy a nastavit nové obecné cíle a požadavky pro jadernou bezpečnost, které by se týkaly specifických technických prvků v celém životním cyklu jaderných elektráren. Nově by směrnice měla obsahovat konkrétní specifické závazky, jedním z nich je např. periodický peer review (vzájemný přezkum) každých šest let pro jednu nebo více oblastí po domluvě s Komisí. Vlastní zhodnocení pak má probíhat jednou za deset let. Zavádí se metodologie pro umístění, design, konstrukci, uvádění do provozu, provoz a odstavování jaderných zařízení. Mnoho článků návrhu s sebou přináší střet
Komise s kompetencemi národních regulátorů, na kterých odpovědnost za jadernou bezpečnost
spočívá. Komise požaduje také vytvoření vodítek pro zlepšení jaderné bezpečnosti na základě výsledků peer review, které by připravily členské státy s národními regulátory a Komisí. K návrhu se vyjádří Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský parlament. Jelikož se jedná o návrh pod smlouvou Euratom, bude po vyjednání kompromisního znění na pracovní skupině Rady přijímat Rada EU kvalifikovanou většinou. Komise předpokládá, že se tak stane v první polovině příštího roku. Členské státy pak budou mít 18 měsíců na to, aby přijatá pravidla promítly do vnitrostátních právních předpisů. Návrh revize směrnice o jaderné bezpečnosti.