Žádné velké nadšení nevzbudilo mezi českými energetiky připravované snížení veřejné podpory obnovitelných zdrojů v sousedním Německu. I když by německé rozhodnutí mohlo teoreticky ovlivnit cenu silové elektřiny z uhelných nebo jaderných elektráren, na účtu koncových zákazníků se zřejmě nijak neprojeví. Německá snaha omezit podporu obnovitelných zdrojů svědčí podle některých českých odborníků o tom, že v Evropě chybí jasná energetická koncepce na mnoho desítek let dopředu. Náhlé změny už jednou přijatých energetických zákonů vnášejí na trh nejistotu a odrazují případné investory od staveb nových elektráren.
„Evropa potřebuje koncepci, která by lidem zajistila tři základní požadavky na elektřinu. Zaprvé musejí mít jistotu, že když zmáčknou vypínač, rozsvítí se jim žárovka. Zadruhé by měli za tuto službu platit rozumnou cenu a za třetí by měla být výroba energií maximálně šetrná k životnímu prostředí," řekla LN předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Problém evropské energetické politiky je ale podle ní v tom, že se snaží dokázat nemožné, tedy nadřadit ekologický aspekt nad všechny ostatní aspekty energetické výroby. „Konečně by se měl najít někdo, kdo najde odvahu a řekne lidem, že při výrobě elektřiny nikdy nemůžeme stoprocentně uspokojit všechny. Ani průmyslníky, ani ekology, ani spotřebitele. Vždy se musí najít kompromis," uvedla Drábová v reakci na německé rozhodnutí snížit podporu obnovitelným zdrojům.
Německá vládní unie CDU-CSU se po parlamentních volbách dohodla se svými potenciálními koaličními partnery, tedy sociálními demokraty, že vláda a parlament pravděpodobně omezí výši podpory zejména větrným elektrárnám. Toto připravované opatření neznamená, že by Německo ustoupilo od svého plánu na úplný přechod energetiky k obnovitelným zdrojům, ovšem financování této změny by se mělo rozložit do delšího časového období.
Podle původního plánu měla například kapacita výkonu mořských větrných elektráren stoupnout do roku 2020 na deset tisíc megawattů, nyní se však počítá „jen" s 6500 megawatty.
„Prosadíme energetickou změnu tak, aby byla plánovaná, předvídatelná a finančně udržitelná," prohlásil ministr životního prostředí za CDU Peter Altmaier.
Vedle omezení podpory pro výstavbu nových mořských elektráren plánuje nová německá koalice i omezit nebo zcela zastavit podporu novým větrníkům tam, kde pro ně nejsou ideální podmínky.
Podobně hodlá postupovat i v případě využívání biomasy. Ta by měla být podporována pouze v místech, kde si výroba plynu z biomasy vystačí s místními, domácími surovinami.
Už dříve přijala německá vláda omezení podpory solárním kolektorům. Až jejich kapacita přesáhne 52 tisíc megawattů, s čímž se počítá na přelomu let 2014 až 2015, žádné nové elektrárny už s podporou počítat nemohou.
Jak se připravované koaliční dohoda projeví na poplatcích, které všichni Němci platí jako příspěvek obnovitelným zdrojům, zůstává zatímnejasné. Letos by se mělo jednat o celkovou částku 20,3 miliard eur, příští rok pak 23,5 miliardy. Vysoké náklady na takzvaný energetický přechod, hrazené německými spotřebiteli, však nejsou jediným důvodem plánovaného snížení podpory obnovitelným zdrojům. Štědře dotované zdroje totiž vytlačují z trhu klasické elektrárny včetně třeba moderních černouhelných, z nichž některé stojí před uzavřením. Němečtí odborníci mají obavu, že pokud bude tento trend pokračovat, může se stát, že v případě výkyvu počasí a nedostatku elektřiny z „větrníků" či fotovoltaických panelů bude najednou elektřina chybět. Pak může hrozit až blackout.
Podle společnosti ČEZ je přitom předčasné mluvit o tom, zda se připravovaná novela německého energetického zákona nějak může dotknout i energetické výroby v České republice.
„Teoreticky by pak mohly najít větší uplatnění klasické zdroje, což by mohlo véstk mírnému růstu cen silové elektřiny. Na účtech pro zákazníky se to ale zřejmě nijak neprojeví," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Podle něj je ale náhlé německé rozhodnutí snížit podporu obnovitelným zdrojům ukázkou toho, proč se dnes investoři bojí do energetiky investovat a proč se v Evropě nestaví prakticky žádné nové klasické elektrárny.
„Nikdo totiž nedokáže odhadnout, co a v jaké výši získá podporu za pět let, jak se veřejná podpora určitým zdrojům zase změní," uvedl Kříž.