Západoevropské firmy, produkující komponenty pro jaderné elektrárny, doufají, že ukrajinsko-ruské spory motivují státy ve střední a východní Evropě k opětovnému příklonu k jaderné energetice. Havárie v japonské elektrárně Fukušima před třemi lety výrazně přibrzdila smělé plány evropských státníků na výstavbu dalších jaderných elektráren. Některé evropské státy pak od rozvoje jaderné energetiky na svém území ustoupily zcela. V důsledku to však znamená, že velká část Evropy zůstala zcela závislá na dodávkách zemního plynu z Ruska.
Vzhledem k současné nepřehledné mezinárodní situaci se však alternativa, že by ruské dodávky do evropských států mohly být z politických nebo vojenských důvodů přerušeny, jeví jako poměrně reálná. Představitelé členských zemí Evropské unie se tak na jednom z březnových summitů shodli, že je třeba energetickou závislost na ruských zdrojích omezit.
V současné době k tomuto cíli existují dvě cesty. První z nich vede přes dodávky zkapalněného zemního plynu podmořským plynovodem ze Spojených států. Tento způsob se však v současnosti nejeví příliš reálně.
Druhým způsobem, kterým je možné závislost na ruských surovinách omezit, by mohl být alespoň částečný návrat k projektům výstavby nových jaderných elektráren.
Některé evropské a americké společnosti, dodávající zařízení pro jaderné elektrárny, proto už v současnosti začaly své výrobky nabízet potenciálním zájemcům především ve střední Evropě. První krok k návratu k jaderné energetice už učinili například ve Velké Británii, která v příštích letech nechá postavit první evropskou jadernou elektrárnu od fukušimské havárie.