Komise dala stavbě jaderné elektrárny v Maďarsku zelenou

Počátkem března došlo k průlomu v projektu rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Evropská komise ukončila poslední ze šesti šetření vedených v souvislosti s projektem a shledala, že obsahuje státní podporu splňující pravidla Evropské unie. Další realizace projektu je již na Maďarsku a generálním dodavateli technologie, ruské korporaci pro atomovou energii Rosatom. 

„Úspěšná maďarská notifikace ukazuje, že kdo jde v energetice pevně, odpovědně a konzistentně za svým cílem, dokáže si svou vizi v EU prosadit navzdory ne vždy příznivému klimatu v Bruselu, který dnes daleko více přeje jiným typům zdrojů, a navzdory hysterii antijaderných států typu Rakouska. A také navzdory tomu, že Maďarsko není v EU těžkou vahou. V tomto je schválená notifikace důležitým poučením pro Českou republiku,“ řekl tajemník expertního týmu pro energetiku a klimatickou změnu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Václav Trejbal. 

Analogie s Českem 

Projekt Paks II, kde vzniknou dva bloky s reaktory VVER-1200 generace III+, probíhá v mnohaletém předstihu proti projektům nových bloků v ČR. 
Financovat se bude úvěrem ve výši 10 mld. eur pokrývajícím 80 % celkových nákladů, který poskytne Rusko. Maďarsko plánuje zahájit výstavbu v roce 2018 a první blok uvést do provozu v roce 2025. 
Názory na to, do jaké míry je maďarský přístup opakovatelný v ČR, se různí. 
„Nevím, proč nám někteří experti a analytici v Česku sdělují, že takové řešení nelze aplikovat u nás. Jsme stejně jako Maďaři členy Unie, máme stejnou jadernou historii, stejné a stejně staré reaktory jako v Paksi,“ řekl předseda sdružení obcí Energetické TřebíčskoVítězslav Jonáš. 
Projekt rozšíření Paksi hraje pro Maďarsko zásadní roli. Jde o největší investiční projekt v historii země, ale také o důležitou oporu energetické strategie. „Už dnes dováží třetinu spotřeby ze zahraničí a zbytek zajišťují převážně bloky v Paksi, které za méně než 20 let doslouží a budou muset být něčím nahrazeny. Jinou spolehlivou, nízkoemisní a nákladově přijatelnou variantu Maďaři nemají,“ dodal Trejbal. Další růst dovozu elektřiny by vedl ke snížení energetické sobě -stačnosti země a stability dodávek elektřiny. „Jak ukázala letošní zima, v situaci s nečekanými odstávkami ve Francii, prudkými růsty spotových cen a nedostatečným propojením mezi některými sousedy, se spoléhání na dovozy nemusí vyplatit,“ uvedl Trejbal. „V současných podmínkách se bez té či oné formy podpory neobejde žádný nově stavěný zdroj. To, že i stavba Paksu II poběží s určitou formou veřejné podpory, by nikoho nemělo znepoko -jovat. Celkové náklady výstavby dvou bloků v Paksu se odhadují na asi 300 miliard Kč. Český daňový poplatník a spotřebitel elektřiny ročně na podporu obnovitelných zdrojů odvede necelých 50 miliard Kč,“ řekl. 
Podle Trejbala je důležité, že Maďarsko díky mezivládní dohodě s Ruskem zafixovalo minimální lokalizaci zakázek ve výši 40 procent. „Pro Česko, kde v minulosti vznikl jaderný průmysl, který má dlouholeté zkušenosti s technologií VVER, by mohla míra lokalizace dosáhnout daleko vyšší hodnoty,“ dodal Trejbal.