Začátkem dubna 2016 jsem měl možnost s delegací Energetického Třebíčska navštívit stavbu Jaderné elektrárny Ostrovec v Bělorusku. Ruský Atomstrojexport, který je součástí korporace Rosatom, zde spolu s běloruskými firmami staví dva bloky VVER 1200 MWe - model 2006. Lokalita se nachází cca 20 km od městečka Ostrovec na řece Vilje. Je to asi dvě hodiny cesty z Minsku směr Vilnius. Stavba začala v dubnu 2013 a termín spouštění je určen na rok 2018.
Osobní zkušenost o tom, jak staví Rosatom. Chce to vidět na vlastní oči. Začátkem dubna 2016 jsem měl možnost s delegací Energetického Třebíčska navštívit stavbu Jaderné elektrárny Ostrovec v Bělorusku. Ruský Atomstrojexport, který je součástí korporace Rosatom, zde spolu s běloruskými firmami staví dva bloky VVER 1200 MWe - model 2006. Lokalita se nachází cca 20 km od městečka Ostrovec na řece Vilje. Je to asi dvě hodiny cesty z Minsku směr Vilnius. Stavba za- čala v dubnu 2013 a termín spouštění je určen na rok 2018. Blok VVER 1200 model 2006 je poslední v řadě modifikací reaktorů VVER 1000, který je označován již za blok 3,5+ generace. Koncept je podobný jako u bloků, které známe z Temelína. Jen výkon je větší, bezpečnostní systémy (pasivní i aktivní) jsou čtyřikrát zálohované. Reaktor má dvojitý kontejnment a tzv. lovušku, tedy zařízení, které v případě roztavení aktivní zóny a reaktoru zachytí taveninu a zajistí její ochlazení. Nechci popisovat všeobecně známé technické podrobnosti. K projektu, resp. vý- stavbě, bych jen rád dodal, že vše se dopravuje po železnici. Rád bych se zaměřil na to, jak Rusové staví a na to, že se jim daří držet stanovený harmonogram. Z dosavadního průběhu je patrné, že na Novovoroněžské jaderné elektrárně bude spuš- těn reaktor 3,5 generace jako první na světě. Zavážení paliva na Novovoroněžské jaderné elektrárně II začalo v březnu a MKV se očekává v květnu letošního roku. Dodržování harmonogramu je jedna věc, která příjemně překvapí. Ještě více než to, že vše jde podle časového plánu, překvapí doslova až sterilní pořádek na stavbě a minimální potřeba skladových prostor. Ti, kteří vzpomínají na to, jak je to s pořádkem a čistotou na velkých stavbách, doslova žasne. Na Ostrovci je to skutečně jiné... Na každém kroku řád, pravidla a jejich až úzkostlivé dodržování. Za pořádkem a dodržováním harmonogramu výstavby zřejmě stojí nástroj, který sami Rusové nazývají multi D, tedy multidimenzionální projektování. Oč jde? Jde o software pro projektování, plánování a řízení výstavby. Byl vyvinutý ve společnosti Atomstrojexport na bázi SW Catia, Intergraph, Dassault Systems a dalších známých systémů. Začíná se běžným projektováním, které vychází z technologického schématu. Dalším vstupem jsou stavební dispozice a databáze prvků navázaná na katalog dodavatelů a jejich výrobků. Poté se přechází do třírozměrné axonometrie, ošetření montážních kolizí a stanovení transportních mož- ností zařízení na místo určení. To samozřejmě ještě není nic zázračného. Do hry vstupuje dal- ší rozměr, kterým je precizní časové plánování. Čas na dopravu, potřebné transportní prostředky a optimální transportní cesty. Čas na dopravu, usazení a připojení… Vypadá to, že to je ten hlavní aspekt úspěchu. Časové plá- nování v celkovém, posléze týdenním a denním harmonogramu. V praxi to vypadá tak, že montážní tým přijde ráno na stavbu. Dostane přesné zadání, kde se nachází zařízení, která má montovat, jaké mají k dispozici dopravní a zdvíhací prostředky, se kterou jinou partou mají kooperovat. Trochu to připomíná montáž skříně v obchodním domě IKEA. Po každé montážní etapě označí (“odfajfkují“), že je hotovo. Není- li hotovo, hlásí, že není splněno. Koordinátor informace zadá do stroje, který vše přeorganizuje. Na druhý den se vše opakuje. Obdobně se postupuje, pokud dojde ke změně v projektu nebo dodávce zařízení, popřípadě, když subdodavatel něco na své subdodávce vylepší nebo změní. Jde o takové reálné „just in time“. Obdobně to prý (neviděl jsem však osobně) funguje na Novovoroněžské II, Leningradské II a Rostovské. Proto se drží harmonogram i v Ostrovci, a proto je na stavbě pořádek, což jsme osobně viděli. A má to tak fungovat i ve Vietnamu, Číně, Indii, Bangladéši, Turecku, Jordánsku, čili všude tam, kde Rosatom staví jaderné elektrárny. Každému, kdo uvažuje a rozhoduje se o vý- stavbě nového jaderného bloku (třeba v Česku), bych rád doporučil, že by se měl podívat na stavby, které má ve své kompetenci Atomstrojexport.
Vítězslav Jonáš
Hrotovická 160
674 01 Třebíč