Vláda stojí o rozvoj Dukovan. Financování je však nejasné

Proti novému bloku a rozvoji jádra v Česku se postavili ekologové, ale i Rakousko. V české energetice bude mít výsadní postavení jádro a prioritně se to projeví na rozšíření Dukovan o jeden blok. Rozhodla o tom vláda schválením aktualizace Státní energetické koncepce. 

Kdo však pátý dukovanský blok, který by už mohl fungovat za 20 let, tedy před koncem provozu stávajících reaktorů, zaplatí, zůstává otázkou. Nejde přitom o malou investici. Její výši ČEZ, který elektrárnu provozuje, odhaduje na 120 až 150 miliard korun. Nynější ministr financí Andrej Babiš zastává názor, aby celý projekt zaplatil ČEZ, provozovatel elektrárny. 
Podle premiéra Bohuslava Sobotky by to mohla být jeho dceřiná firma. Takový model připustil i generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. „Existuje možnost, že bychom do dceřiných společností pozvali i spoluinvestory,“ podotkl. 
Daniel Beneš také naznačil, že by investici do výstavby pátého dukovanského bloku mohl podpořit stát. To však Andrej Babiš i Bohuslav Sobotka prozatím odmítli, stejně jako garanci výkupních cen elektřiny, což by ČEZu mohlo zkrátit návratnost vynaložených peněz. „Nejsem stoupencem toho, aby vláda garantovala výkupní ceny za 20 nebo 30 let. Pokládám to za riziko pro veřejné rozpočty,“ odvětil předseda vlády.
Aktualizace Státní energetické koncepce nicméně podporu jádru deklaruje. Zatímco letos se mají Dukovany a Temelín podílet na výrobě elektřiny v Česku zhruba 35 procenty, v roce 2040 už to má být 50 procenty. Do té doby by měl fungovat pátý dukovanský blok a začít by měla příprava nového zdroje v Temelíně. Výhledově se počítá ještě s dalšími dvěma bloky, po jednomv každé z lokalit. 
Primární pozornost vlády a ČEZu nyní směřuje k Dukovanům. S ní upřeli zraky k Třebíčsku také odpůrci jádra. Společné prohlášení vydala Aliance pro energetickou soběstačnost a ekologové z hnutí Duha a Calla. Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickousoběstačnost se stát investicím do nových bloků, ani přes prohlášení nejvyšších politiků, nevyhne. 
„Rozestavěné projekty atomových elektráren ve světě jasně ukazují, že nejde o levnou hračku, nýbrž o projekty za stovky miliard, které vyžadují státní podporu. Reálně hrozí, že na další české reaktory budou muset spotřebitelé připlatit více než bilion,“ mínil Sedlák. 


Kritické hlasy zaznamenalo už i Energetické Třebíčsko, které sdružuje obce a podnikatele, podporující energii z jádra. „Pozornost ekologů se zaměřovala na Temelín, když se ale teď prioritní pro rozvoj staly Dukovany, přesune se jejich pozornost k nám,“ řekl předsedaEnergetického Třebíčska Vítězslav Jonáš. 
Proti rozšiřování Jaderné elektrárny Dukovany se podle něj ohradilo už i Rakousko. „Českou republiku chce žalovat už kvůli energetickékoncepci, která jádro podporuje,“ doplnil Vítězslav Jonáš. 
Součástí rozvoje atomových zdrojů elektřiny v tuzemsku má být podle předsedy Energetického Třebíčska i změna legislativy, konkrétně stavebního zákona, což má přispět k urychlení výstavby pátého bloku. Že by to ale kritikům jádra znemožnilo se svobodně vyjádřit, odmítl. „Naopak od některých legislativců jsem slyšel, že hlas kritiků bude posílen,“ podotkl Vítězslav Jonáš. 
Přál by si, aby ekologové proces rozvoje Dukovan neblokovali, ale zasáhli do něj konstruktivně. „Stalo se tak třeba při budování meziskladu vyhořelého paliva v Dukovanech, kdy prosadili nákup odolnějších kontejnerů. Zpětně se to teď jeví jako lepší řešení, než které bylo původně plánováno,“ uznal.